Praha – Ve Strakově akademii začalo za účasti prezidenta Petra Pavla zasedání Bezpečnostní rady státu. Hlavním tématem by měla být budoucnost muniční iniciativy, ve které Česko zprostředkovává dodávky velkorážové munice pro Ukrajinu. Premiér Andrej Babiš (ANO) před volbami iniciativu ostře kritizoval a sliboval její zrušení. V úterý po jednání lídrů zemí takzvané koalice ochotných v Paříži uvedl, že ČR muniční iniciativu rušit nebude, bude ji koordinovat a nepůjdou do ní peníze českých občanů. Rozhodl se tak i po dohodě s koaličními partnery, doplnil.

Na jednání na úřad vlády dorazil vedle prezidenta také například náčelník generálního štábu Karel Řehka nebo vládní poradce pro národní bezpečnost Hynek Kmoníček.

BRS, jejíž členové se dnes poprvé schází v novém složení, je stálým pracovním orgánem vlády pro koordinaci problematiky bezpečnosti země. Členy jsou premiér a další ministři podle rozhodnutí kabinetu. Babišova vláda v prosinci rozhodla, že BRS bude mít osm členů. Místopředsedou rady je ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO), dalšími členy jsou ministři obrany, zahraničí, financí, vnitra, spravedlnosti a dopravy. Tajemníkem BRS je Kmoníček.

 

Pavel se zasedání BRS zúčastnil už několikrát, mimo jiné předloni v lednu při hodnocení zásahu při tragické střelbě v budově Filozofické fakulty Univerzity Karlovy z prosince 2023. Jako prezident dorazil na jednání BRS i v dubnu 2023 hned při první příležitosti po nástupu do funkce. Uvedl tehdy, že nemá v plánu účastnit se všech zasedání. Dorazit chce vždy při projednávání témat, která vyžadují jeho účast.

Na muniční iniciativě Česko spolupracuje zejména s Nizozemskem a Dánskem. V iniciativě je koordinátorem a dopravcem, vyhledává zásoby střeliva ve světě a domlouvá mezinárodní financování. Plátci munice jsou z větší části jiné země jako Německo, Kanada či Nizozemsko.

Loni Ukrajina dostala 1,8 milionu kusů munice, za celou dobu trvání iniciativy přes čtyři miliony kusů. Podle bývalého ministra zahraničí Jana Lipavského (za ODS) na munici pro Ukrajinu dárci věnovali 100 miliard korun, dvěma až třemi miliardami přispělo Česko.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}

Share.
Exit mobile version