Komerční prezentace Aktual.: 30.09.2024 15:33
Praha – Ve sdíleném zdravotním záznamu pacienta se budou kromě základních údajů o krevní skupině či alergiích evidovat také údaje o účasti na preventivních vyšetřeních a screeningu. Podle ministerstva zdravotnictví (MZd) je to potřeba pro jejich efektivnější poskytování. Část dat bude uložena centrálně, v kmenovém registru pacientů navíc bude u každého evidováno, zda je zdravotně způsobilý řídit automobil nebo držet zbraň. Vyplývá to z návrhu novely zákona o elektronizaci zdravotnictví, který ve středu projedná vláda.
„Jedná se o minimalizovaný set informací o zdravotním stavu pacienta, který je přístupný pouze poskytovatelům zdravotních služeb a zdravotnickým pracovníkům poskytujícím zdravotní služby pacientovi a pacientovi samotnému,“ píše se v materiálu. Klíčové prvky elektronizace zdravotnictví by se měly začít testovat v první půlce roku 2026, zákon o elektronizaci byl přitom přijatý v roce 2021. Podle současného vedení ministerstva byl ale v praxi nepřipravený.
Původně zákon počítal s tím, že dostupný o každém pacientovi bude jen takzvaný emergentní záznam, tedy údaje o krevní skupině, alergii a užívaných lécích. Taková data jsou užitečná hlavně při zásazích zdravotnické záchranné služby. Sdílený zdravotní záznam evidovaná data rozšiřuje.
Část dat bude stát dočasně evidovat centrálně. „Půjde v případě přístupu k primárním datům o možnost v podstatě nahlédnout k registrujícímu lékaři, nicméně z důvodu on-line dostupnosti bude k dispozici i dočasné on-line úložiště,“ doplnil na dotaz ČTK mluvčí ministerstva Ondřej Jakob.
Screening je doporučené vyšetření osoby v daném věku, kdy se zvyšuje pravděpodobnost některého onemocnění. Pacientský záznam bude obsahovat podle Jakoba také údaje o tom, zda člověk tato vyšetření absolvoval a kdy.
V ČR je zavedený u dospělých žen k odhalení rizika rakoviny děložního čípku, u 45letých a starších žen u rakoviny prsu, u mužů ve věku 50 až 69 let u rakoviny prostaty a u osob nad 50 let u rakoviny tlustého střeva a konečníku. Na bývalé a současné kuřáky starší 55 let se zaměřuje screening rakoviny plic. Preventivní prohlídky u praktického lékaře by měli lidé absolvovat každé dva roky.
„Bez znalosti stavu pacienta ve vztahu ke screeningovým programům dochází k duplicitnímu klinicky a ekonomicky neefektivnímu poskytování,“ uvádí MZd. V některých případech podle něj naopak jeden lékař spoléhá na to, že pacientovi účast ve screeningu doporučí jiný kolega.
Nově tak bude například praktický lékař vidět, zda jeho pacient absolvovat doporučená screeningová vyšetření. Doplnit údaje do emergentního záznamu bude muset podle návrhu každý poskytovatel zdravotních služeb, který je zjistí. Údaje o lécích se budou čerpat z lékového záznamu. Lidé budou moci zároveň, podobě jako u lékového záznamu, deklarovat, že se sdílením svých záznamů nesouhlasí.
„Novela zákona o elektronizaci zdravotnictví nepředpokládá vznik žádných centrálních úložišť zdravotnické dokumentace a dat o zdravotním stavu pacientů a rovněž minimalizuje centralizaci dat o zdravotnických pracovnících,“ píše se v materiálu. Zároveň ministerstvo garantuje, že využití nově zaváděných služeb bude dobrovolné.
Náklady na jejich zavedení se odhadují na 50 milionů korun a deset milionů budou stát softwarové nástroje. Pětinu pořizovací ceny bude stát každý rok provoz systému. Možnou úsporu při využívání elektronických žádanek MZd odhaduje na 270 milionů korun ročně za každé procento e-žádanek, které nahradí papírové žádanky. Náklady na zavedení systému se například ve velké nemocnici mohou pohybovat v desítkách milionů korun.
