Když ve Fukušime došlo k jaderné havárii, uprchla z místních chovů domácí prasata. A v přírodě narazila na své bratrance – divočáky. Přes odlišný vzhled v sobě oba druhy našly zalíbení, které skončilo opakovaným pářením. Vědci tuto unikátní situaci detailně prozkoumali, aby zjistili, co se vlastně stalo a jaký dopad to mělo na nově vzniklé hybridy.
Hybridizace mezi domácími zvířaty a volně žijícími zvířaty je celosvětově rostoucí problém. Stále víc se totiž překrývají oblasti výskytu domácích prasat a divočáků. Taková hybridizace mnohdy vede k růstu populace prasat a následně i k rozsáhlým ekologickým škodám.
Že se to děje, je očividné, ale není vůbec jasné, jak fungují biologické mechanismy, které za těmito změnami s vážnými dopady na člověka i přírodu stojí.
Jaderná havárie jako příležitost
Fukušimská jaderná havárie z roku 2011 v tomto ohledu nápadně připomíná situaci v Černobylu z roku 1986. Obě vytvořily unikátní ekosystémy, kde se potkávaly druhy divoké i ty lidmi ochočené nebo ovládané.
Ve Fukušimě byli lidé po havárii evakuováni, ale na záchranu zvířat nebyl čas ani možnosti. Prasata z vepřínů pak uprchla do opuštěných zemědělských pozemků a lesů, kde se křížila s divokými prasaty. Lidé do této oblasti nesměli a nemohli tyto procesy nijak ovlivňovat, takže se zóna stala jedinečnou obří laboratoří, kde mohli biologové studovat hybridizaci.
Výsledky byly nečekané. Vysvětlení není úplně jednoduché, ale o to je zajímavější. Domácí prasata se vyznačují rychlým reprodukčním cyklem po celý rok. Jinými slovy, páří se prakticky neustále. Na rozdíl od divokých prasat, která se obvykle rozmnožují jenom jednou ročně.
Studie ukazuje, že tato vlastnost u domácích zvířat přetrvala i po úniku a byla předávána po mateřské linii. To vedlo k rychlému ředění genů domácích prasat, která se opakovaně a často křížila s divokými prasaty. Právě schopnost neustálého rozmnožování domácích prasat v tom hrála klíčovou roli.
„Přestože se dříve předpokládalo, že hybridizace mezi domácími a divokými prasaty může přispívat k růstu populace, tato studie na základě analýzy rozsáhlé hybridizace po jaderné havárii ve Fukušimě dokazuje, že rychlý reprodukční cyklus domácích prasat se dědí po mateřské linii,“ vysvětlili autoři studie.
Důležité je, že tyto výsledky se s vysokou pravděpodobností neomezují pouze na Fukušimu. „Chceme zdůraznit, že tento mechanismus se pravděpodobně vyskytuje i v jiných regionech po celém světě, kde se kříží prasata a divočáci,“ zdůrazňují autoři s tím, že jejich studie představuje důležitou informaci pro případné snahy o řešení problému.
