Drsné útoky amerického prezidenta Donalda Trumpa vůči prezidentu Ukrajiny Volodymyru Zelenskému šokovaly mnoho lidí nejen v Evropě. Ostrý tón Trumpových komentářů překvapil i Kreml. Podle několika vyjádření bývalých spolupracovníků amerického prezidenta se ale Trumpova zášť k Zelenskému utvářela už v minulosti. Novináři Meduzy popsali, co k nynější situaci vedlo.
Trump minulý týden nejdříve zpochybnil Zelenského legitimitu, čímž kopíroval narativ, který ruští představitelé a propagandisté opakují od začátku plnohodnotné invaze. Americký prezident ukrajinskou hlavu státu obvinil z toho, že způsobil válku, když řekl, že Ukrajina „ji nikdy neměla začít“ a „mohla se dohodnout“.
O den později Trump své útoky ještě zesílil, když Zelenského označil za „diktátora bez voleb“ a naznačil, že z invaze Moskvy profitoval. „Tento tyjátr byl pozoruhodný nejen od Trumpa jako amerického prezidenta, ale i od něj jako lídra strany, jejíž zvolení představitelé v prvních dnech války velebili Zelenského hrdinství – a stavěli ho do kontrastu s Putinem,“ komentují novináři z investigativního serveru Meduza.
Trumpovy výroky, které pronesl jen týden po vřelých slovech na adresu Vladimira Putina po jejich prvním telefonátu v novém funkčním období, šokovaly mnoho lidí v USA i na Ukrajině. Ukrajinští starostové a gubernátoři reagovali koordinovanými prohlášeními na podporu Zelenského. „Žádná prolhaná bytost ani v Moskvě, ani ve Washingtonu, ani nikde jinde nemá právo si proti němu otevřít ústa,“ vyjádřil se starosta Dnipra Borys Filatov.
Mezitím deník The Wall Street Journal uvedl, že na Trumpovy komentáře nebyli republikánští zákonodárci připravení a že řada členů Kongresu na otázky novinářů na toto téma vůbec nereagovala.
Podle agentury Bloomberg byl „ostrým tónem“ Trumpových vyjádření překvapen dokonce i Kreml. Jeden ze zdrojů agentury popsal, že útoky amerického prezidenta „předčily veškerá očekávání v Moskvě o tom, že by se kdy americký pohled na válku mohl obrátit ve prospěch Ruska“.
Nic, co by se nedalo čekat
Trumpova nevraživost vůči Zelenskému ale není bezprecedentní. Bližší pohled na jejich společnou historii naznačuje, že veřejný obrat amerického prezidenta proti ukrajinskému prezidentovi byl v jisté míře předvídatelný.
Před šesti lety, tedy 3 roky před začátkem agresivní ruské invaze, se tehdy nově zvolený prezident Zelenskyj stal nevědomky součástí skandálu, který mohl znamenat konec Trumpovy politické kariéry.
V říjnu 2019 tehdejší úřadující velvyslanec USA na Ukrajině Bill Taylor při jednání o vyšetřování impeachmentu vypověděl, že Trump na ukrajinského prezidenta tlačil, aby zahájil vyšetřování související s Joem Bidenem, který se v roce 2020 ukázal jako jeden z hlavních Trumpových soupeřů v prezidentském klání.
Trump usiloval o vyšetřování Bidenova syna Huntera, který v letech 2014 až 2019 působil v představenstvu ukrajinské energetické společnosti Burisma. Trumpův tým tvrdil, že Biden jako viceprezident naléhal na Ukrajinu, aby propustila svého státního zástupce, a zmařila tak vyšetřování Burismy, které by mohlo Huntera dostat do problémů se zákonem Sám Trump toto tvrzení při hovoru se Zelenským zopakoval, aniž by poskytl důkazy.
Měsíc po Taylorových prohlášeních vypověděl Trumpův tehdejší velvyslanec v EU Gordon Sondland, že na prezidentův „výslovný pokyn“ nabídl Zelenskému schůzku v Bílém domě výměnou za vyšetřování Bidenovy rodiny. Uvedl také, že podle něj Trump podmínil americkou vojenskou pomoc Ukrajině – která se tehdy již pátým rokem bránila ruské agresi na Donbase – tím, že Zelenskyj takové vyšetřování oznámí.
Tyto události, které vyšly najevo poté, co jeden z důstojníků CIA podal kvůli tomuto telefonátu stížnost jako whistleblower, byly v prosinci 2019 podkladem pro Trumpovo první obvinění.
Ačkoliv impeachment nevedl k odsouzení Trumpa, stal se díky tomu politik teprve třetím prezidentem USA v historii, který byl obžalován. A připravil si půdu pro to, aby se stal prvním, který bude obžalován dvakrát. Zatímco Trump se od té doby naučil využívat institucionální odsouzení proti své osobě k získání politické podpory, impeachment v roce 2019 byl jeho první zkušeností, kdy čelil oficiálnímu odsouzení v tak velkém měřítku.
Trump se veřejně o Zelenském a Ukrajině v následujících letech vyjadřoval většinou poměrně zdrženlivě. Několik dní po ruské invazi v plném rozsahu třeba označil ukrajinského prezidenta za „statečného muže“, který se „drží“.
V soukromí ale podle několika zdrojů o Zelenském mluvil jinak. V roce 2024 Lev Parnas, bývalý spolupracovník Trumpova někdejšího právníka Rudyho Giulianiho, řekl serveru Politico, že Trump „nenávidí Ukrajinu“ a věří, že „byla příčinou všech (jeho) problémů“. Uvedl také, že „Trump Zelenského vášnivě nenávidí“.
Happy end?
Podle informací, které Trump zveřejnil v úterý, by se nicméně dohoda mezi oběma muži i přes napjaté vztahy mohla blížit. „Slyšel jsem, že dorazí v pátek,“ řekl Trump o Zelenském novinářům. „Rozhodně mi to nevadí… a že by to chtěl podepsat se mnou. A chápu, že je to velká věc, velmi velká věc,“ dodal šéf Bílého domu.
Na otázku, co Ukrajina dostane na oplátku, Trump podle serveru BBC odpověděl „právo pokračovat v boji“. „Jsou velmi odvážní… bez Spojených států a jejich peněz a vojenského vybavení by tato válka skončila velmi rychle,“ dodal.
Zelenskyj mezitím na sociálních sítích poděkoval spojencům za podporu, ale dohodu o nerostech nezmínil. Poznamenal mimo jiné, že hovořil s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, který jej informoval o výsledku svého pondělního setkání s Trumpem v Bílém domě.
Tohle je poslední varování. Trumpovy výroky mě šokovaly, říká klíčový Fialův poradce (celý článek s videem zde)
Spotlight Aktuálně.cz – Tomáš Pojar | Video: Tým Spotlight
