Ve chvíli, kdy světové trhy rozvířila nová obchodní cla zavedená Donaldem Trumpem a Evropa se snaží pochopit, kam směřuje americká zahraniční politika, přichází z Washingtonu jasný, byť provokativní signál – chceme silnější Evropu. Viceprezident Spojených států J. D. Vance poskytl od svého nástupu do úřadu první rozsáhlejší rozhovor pro evropské médium, UnHerd – a nešetřil kritikou ani ambicemi.
„Miluji Evropu,“ říká Vance v rozhovoru, který britský názorový web UnHerd zveřejnil v úterý. „Evropu vnímáme jako našeho spojence. Chceme jen, aby to bylo spojenectví, v němž budou Evropané trochu nezávislejší – a naše bezpečnostní a obchodní vztahy to budou odrážet.“
Silná Evropa je v americkém zájmu
Vance, někdejší mariňák a veterán války v Iráku, není odpůrcem spolupráce. Naopak – Evropu označuje za klíčového kulturního partnera USA. Jenže v jeho pojetí partnerství neznamená pasivitu. „Myslím, že mnoho evropských národů mělo pravdu, pokud jde o naši invazi do Iráku. A upřímně řečeno, kdyby byli Evropané trochu nezávislejší a trochu ochotnější se vzepřít, možná bychom celý svět zachránili před strategickou katastrofou, kterou byla Američany vedená invaze do Iráku,“ popisuje svůj osobní pohled viceprezident.
Za opravdový problém Vance považuje spíš evropské vedení než evropské národy. Jako příklad uvádí ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který jej obvinil v televizním pořadu 60 minut, že „nějakým způsobem ospravedlňuje“ ruskou invazi. To ovšem Vance odmítá.
„Snažil jsem se také uplatnit strategické poznání, že pokud chcete konflikt ukončit, musíte se pokusit pochopit, kde Rusové i Ukrajinci vidí své strategické cíle. To neznamená, že morálně podporujete ruskou věc nebo že podporujete invazi v plném rozsahu, ale musíte se snažit pochopit, jaké jsou jejich strategické červené linie, stejně jako se musíte snažit pochopit, co se Ukrajinci snaží z konfliktu získat.“
Na výtky z Kyjeva reagoval Vance i ostřeji: „Myslím, že je poněkud absurdní, když Zelenskyj říká americké vládě, která v současné době drží celou jeho vládu a válečné úsilí pohromadě, že jsme nějakým způsobem na straně Rusů.“
Imigrace jako demokratický problém
Další zásadní výtka vůči evropským lídrům přichází na adresu migrace. A to nejen v praktické rovině, ale i v té rétorické.
„Jsme velmi frustrovaní – ‚my‘ znamená já, prezident a určitě celá Trumpova administrativa – z toho, že evropské obyvatelstvo stále volá po rozumnější hospodářské a migrační politice. Ale evropští lídři stále procházejí volbami a stále nabízejí evropským národům opak toho, pro co zřejmě hlasovali,“ soudí Vance.
Podle něj přitom nejde o čísla, ale o důvěru. O to, co se děje, když elity ignorují vůli lidu. „Celý demokratický projekt Západu se rozpadá, když lidé neustále žádají o snížení migrace a jejich vůdci je odměňují další migrací,“ dodává Vance.
Evropští politici zapomněli na obranu
Neopomíná zmínit ani evropskou obranu. Evropané podle něj stále žijí v iluzi, že bezpečnost je samozřejmost. Jenže Spojené státy už podle něj nechtějí nést většinu nákladů.
„Skutečnost je taková: je neomalené to tak říkat, ale je to pravda. Celou bezpečnostní infrastrukturu Evropy po celý můj život dotovaly Spojené státy americké,“ říká Vance. Argumentuje tím, že většina evropských zemí nemá armádu, která by byla schopna zajistit jejich přiměřenou obranu. „Britové jsou zjevnou výjimkou, Francouzi jsou zjevnou výjimkou, Poláci jsou zjevnou výjimkou. Ale v jistém smyslu jsou to výjimky, které potvrzují pravidlo, že evropští představitelé radikálně podinvestovali bezpečnost – a to se musí změnit.“
Partner, nikoliv hegemon
Vance se přitom odvolává na historický precedens, který je v Evropě často citován – francouzského prezidenta Charlese de Gaulla. Ten během studené války usiloval o větší evropskou autonomii, přestože byl spojencem USA.
„De Gaulle miloval Spojené státy americké, ale uznával to, co uznávám i já: že není v zájmu Evropy ani Ameriky, aby Evropa byla trvalým bezpečnostním vazalem Spojených států,“ uvedl Vance. S tím, že autonomie Evropy není hrozbou. Naopak, v minulosti to byli právě Evropané, kdo upozornil na fatální omyly americké politiky. „Upřímně řečeno, Britové a Francouzi měli určitě pravdu, když nesouhlasili s Eisenhowerem ohledně Suezského průplavu.“
Obchodní změny: od deficitu k rovnováze
Rozhovor se dotkl i otřesů na mezinárodních trzích, které vyvolala nová cla na evropské produkty. Pro Vanceho to ale není selhání, spíš důkaz, že se systém mění. „To, k čemu globální obchodní systém vedl, jsou velké a trvalé obchodní deficity napříč kategoriemi výrobků, přičemž drtivá většina zemí skutečně využívá domácí trh Spojených států k absorbování svých přebytků vývozu.“
Amerika podle něj musí hájit svůj průmysl i strategickou soběstačnost. Například s ohledem na případný válečný konflikt.
