Válka mezi Íránem a koalicí Izraele a Spojených států nabrala v prvním týdnu svého trvání tempo i rozsah. Do konfliktu se postupně zapojily další země regionu, zatímco dopady bojů už pociťuje i zbytek světa – od zdražující ropy po chaos v letecké dopravě.
Smrt duchovního vůdce Alího Chameneího
Nejvýraznějším dosavadním momentem konfliktu je potvrzení smrti íránského duchovního vůdce, ajatolláha Alího Chameneího. Ten zemřel zřejmě už minulou sobotu při prvních úderech izraelsko-americké koalice na Teherán. Několik dní ale trvalo, než íránské úřady jeho smrt přiznaly.
Ajatolláh fakticky stál v čele země 37 let. Podle Abbase Milaniho, ředitele íránských studií na Stanfordově univerzitě, je jeho smrt a konec jeho vlády historickým momentem. „Je to okamžik symbolicky podobný pádu Berlínské zdi v tom smyslu, že ohraničuje konec jedné éry,“ uvedl Milani pro britský deník The Guardian.
Chameneího má podle íránských médií nahradit jeho syn Modžtaba Chameneí. Věrnost mu už přísahaly íránské revoluční gardy i armáda. Po vzoru otce tak zřejmě bude mít finální slovo v klíčových otázkách domácí i zahraniční politiky země.
Vybombardování základní školy
Dosud nejkrvavějším incidentem konfliktu bylo zasažení základní školy ve městě Minab na jihu Íránu. Pravděpodobně chybný úder měl původně mířit na vojenskou základnu, místo toho ale zasáhl dívčí školu a vyžádal si nejméně 175 mrtvých, mezi nimi i mnoho dětí.
Bílý dům odpovědnost za úder odmítá. Důkazy zveřejněné zahraničními médii jako BBC nebo The New York Times ale podle analýz nasvědčují, že muselo jít o americkou střelu. Více informací o krvavém incidentu popisujeme v článku.
Vzdušné údery na Perský záliv
Přelomové byly i íránské údery na státy Perského zálivu. K nim došlo začátkem minulého týdne a vedly k zapojení dalších států na stranu Izraele a Spojených států.
Dronové a raketové útoky zároveň na několik dní částečně paralyzovaly leteckou dopravu. Letiště v Dubaji a další klíčové dopravní uzly byly na několik dní vyřazeny z provozu, což přineslo dopady na lety po celém světě.
Na čas tak v regionu uvízly také tisíce českých turistů. Shánění náhradních spojů vyšlo řadu lidí na vyšší desítky tisíc korun a česká vláda nakonec domluvila několik repatriačních letů. Celkově bylo v regionu okolo šesti tisíc českých turistů, jak informoval zpravodajský portál iRozhlas.
Íránské útoky zároveň mířily také na ropná pole a zpracovatelské zóny v regionu. Přispěly tak k prudkému růstu světových cen ropy a paliv.
Blokáda Hormuzského průlivu
Nejvíce se však na rostoucích cenách pohonných hmot podepsala íránská blokáda Hormuzského průlivu. Vodní cestou, která je v nejužším bodě široká jen něco málo přes 50 kilometrů, prochází každý den až pětina světové produkce ropy.
Ceny suroviny se tak podle agentury Reuters vyšplhaly na nejvyšší hladinu od roku 2022. Významný je průliv i pro přepravu zemního plynu a dalších surovin důležitých pro světovou energetiku.
Podle analytiků je tak blokáda momentálně nejúčinnější zbraní, kterou Írán disponuje. „Vytlačení cen ropy, ještě v roce, ve kterém v USA proběhnou volby, je vlastně jediná zbraň, kterou může Írán dotlačit Spojené státy k tomu, aby v útocích přestaly,“ popsal pro Reuters analytik Naveen Das.
Libanonská fronta
Klíčové je nakonec i zapojení Libanonu do konfliktu. K tomu došlo minulý týden poté, co militantní hnutí Hizballáh, působící v Libanonu a dlouhodobě podporované a financované íránským režimem, vypálilo v odvetě za útok na Írán rakety na severní Izrael.
Následné raketové výměny mezi Libanonem, respektive Hizballáhem a Izraelem si podle nejnovějších čísel vyžádaly už téměř 400 mrtvých na libanonské straně. Země, která se dosud vzpamatovává z účasti na konfliktu v Gaze, je tak zatažena do dalšího střetu s Izraelem.
