Jako hru s časem a válku nervů charakterizuje agentura AP snahu vyjednávačů bohatých a chudých zemí dospět na protahující se klimatické konferenci OSN COP29 v Baku k dohodě. Jedná se o peníze od vyspělých států, které by těm chudším pomohly přizpůsobit se oteplování planety. Konec byl původně stanoven na pátek, ale představitelé států se nedokázali shodnout na hlavních cílech.
Evropská unie, Spojené státy a další bohaté země na klimatické konferenci OSN COP29 vyjádřily podle anonymních zdrojů tiskových agentur ochotu souhlasit se zvýšením pomoci chudým zemím, které se chtějí přizpůsobit klimatickým změnám. Mělo by jít o 300 miliard dolarů ročně (asi 7,3 bilionu Kč) do roku 2035, místo dosud navrhovaných 250 miliard dolarů, což chudé země odmítly jako nedostatečné.
I hrubý náčrt nového návrhu byl podle zpráv předávaných z vyjednávacího sálu rázně odmítnut, zejména africkými zeměmi a malými ostrovními stát. Vyjednávání opustila skupina reprezentantů bloku nejméně rozvinutých zemí a z aliance malých ostrovních států.
Nepřijatelná dohoda
„Současná představa dohody je pro nás nepřijatelná. Musíme mluvit s ostatními rozvojovými zeměmi a rozhodnout se, co dělat,“ řekl Evans Njewa z Malawi ze skupiny nejméně rozvinutých zemí. „Nazvala bych to nespokojeností, jsme velice nespokojeni,“ odpověděla kolumbijská ministryně Susana Mohamedová na otázku, zda odešli na protest.
Malé ostrovní státy, které jsou zvláště zranitelné oteplováním planety, obvinily předsednictví konference, že je po celé dva týdny ignoruje. „Nebyli jsme součástí diskusí, ze kterých se zrodily tyto nevyvážené texty návrhů dohod,“ uvedl samojský předseda sdružení malých ostrovských států Cedric Schuster.
Rozvojové země obvinily ty vyspělé, že se „opotřebovávací válkou“ snaží prosadit malý balíček finanční pomoci, který je sice vyšší než předchozí cíl ve výši 100 miliard dolarů ročně, ale nedosahuje bilionu dolarů ročně, jak potřeby odhadli odborníci.
Snažíme se každou minutu
Zoufalství stoupá, zatímco se ministři a šéfové delegací rozvojových zemí snaží stihnout lety domů, poznamenala agentura AP. „Hrozí, že rozvojové země budou donuceny ke kompromisu, který nepřispěje k dosažení cíle,“ řekl Mohamed Adow z analytického střediska Power Shift Africa.
„Slábneme každou minutu,“ řekl hlavní vyjednávač Panamy Juan Carlos Monterrey Gómez, zatímco se loučil s kolegou z delegace vláčející kufry na letiště a sledoval kontingent dvou desítek lidí vstupující do místnosti EU. „Jsme slabší a slabší, zatímco oni ten problém nemají, mají obrovskou delegaci,“ řekl a chmurně předpověděl, že „jako vždy nás zlomí v poslední minutě“.
Bohaté státy se zavázaly k pomoci zranitelným zemím na konferenci v Paříži v roce 2015. Rozvojové země požadují 1,3 bilionu dolarů pomoci, aby se mohly adaptovat na sucha, záplavy, stoupající hladiny moří a extrémní vedra, nahradit ztráty a škody způsobené extrémním počasí a přejít od fosilních paliv k čistým zdrojům energie.
„Stále jsou to jen drobky,“ řekl panamský vyjednavač Gómez o nabídce ve výši 300 miliard dolarů. „Špatná dohoda může být pro nás horší než žádná,“ přizvukoval ministr životního prostředí Jiwoh Emmanuel Abdulai ze Sierry-Leone. Gómez nicméně varoval před „smrtelnou ránou planetě a lidem“, pokud by se nedospělo k žádné dohodě.
