Do Spojených států dorazila první skupina Afrikánců, potomků evropských přistěhovalců, kterým Washington zaručil status uprchlíka. Podle amerického prezidenta Donalda Trumpa tito lidé v Jihoafrické republice sami čelí rasové diskriminaci, což tamní vláda popírá. Statistiky přitom dokládají, že bílá menšina stále patří mezi privilegované – vlastní většinu půdy a nezaměstnanost u ní představuje zhruba deset procent. V řadách černošské populace si přitom práci nemůže najít téměř polovina lidí.

Zhruba pět desítek Afrikánců v USA vřele přivítal náměstek amerického ministra zahraničí Christopher Landau. A to navzdory jinak nekompromisním protiimigračním krokům Trumpovy administrativy. Ta pozastavila přijímání všech uprchlíků včetně těch z válečných zón. Potomci evropských kolonizátorů dnešní Jihoafrické republiky ale mají výjimku.

Udělení statusu uprchlíka může běžně trvat i několik let, u Afrikánců Bílý dům vše urychlil na pár měsíců. A šanci mají i na získání občanství. Podle čísel jihoafrické obchodní komory v USA se o nabídku amerického občanství zajímá už na 70 tisíc lidí.

Navzdory kritice lidskoprávních skupin Trump své rozhodnutí obhajuje. Podle něj je v Jihoafrické republice páchána genocida. „Je to hrozná věc, která se tam odehrává. Farmáři jsou zabíjeni. To se děje bílým,“ nechal se slyšet.

Ostré výpady Bílého domu vůči Jihoafrické republice vyvolal tamní zákon, který má za cíl smazat nerovnosti ve vlastnictví půdy. Většinu pozemků i tři dekády po pádu apartheidu stále vlastní ani ne desetiprocentní menšina.

Jihoafrická vláda diskriminaci i rasově motivované vraždy popírá. „Neexistují žádná data, která by podpořila pronásledování bílých Jihoafričanů nebo, abych byl přesný, bílých Afrikánců, kteří jsou farmáři,“ oponoval ministr JAR republiky pro mezinárodní vztahy a kooperaci Ronald Lamola.

Někteří Afrikánci ale sami trvají na tom, že se stali terčem diskriminace a Trumpův postoj oceňují. „Slyšet náhle od země, jako jsou Spojené státy, že nám nabízejí status uprchlíka, je opravdu velká věc. Byla jsem tak nadšená. Ulevilo se mi, přijde mi to jako záchranné lano,“ vypověděla například Katia.

Orania. Jihoafrické město, které chce být státem

V Jihoafrické republice ale existuje i místo s pouze bělošským obyvatelstvem, které Trumpovu pozvánku do Ameriky odmítá. Město s názvem Orania se nachází uprostřed pustiny a chlubí se soběstačností. Jeho chod zajišťuje lokální daň a dary obyvatel. Vzniklo jako osada o 300 obyvatelích během pádu apartheidu před třemi dekádami, nyní má asi desetinásobek občanů. Někteří z nich volají po vzniku vlastního státu.

Temné období v Oranii nostalgicky připomínají busty vůdčích osobností apartheidu včetně Hendrika Verwoerda, architekta segregačního režimu. Obyvatelé ale tvrdí, že za nechvalně proslulou érou už udělali tečku. „Apartheidní režim není něco, co bychom chtěli zpět. Už nechceme být znovu v situaci, kdy jsme byli zodpovědní za jiné lidi,“ uvedl jeden z nich, Carrel van der Berg.

Vláda existenci Oranie toleruje. Město se odvolává na ústavu garantující právo na sebeurčení. Ambice má ale ještě větší. Jeho delegace v březnu zamířila do USA, aby žádala Washington o podporu. Setkala se s níže postavenými republikány, zatím nicméně bez jasných výsledků.

Podíl.
Exit mobile version