Turecká policie zatkla desítky lidí, včetně istanbulského starosty Ekrema Imamoglua, který je předním opozičním politikem a dlouholetým kritikem prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Imamoglu čelí obvinění z korupce, podvodu, napomáhání teroristické organizaci a vedení zločinecké organizace.
Podle agentury AP také místní úřady omezily přístup k několika sociálním sítím v zemi, uzavřely několik silnic v okolí Istanbulu a do neděle v největším tureckém městě zakázaly demonstrace. Podle AFP dnes Imamoglu plánoval v Istanbulu velkou demonstraci.
„Čelíme velké tyranii, ale chci, abyste věděli, že se nenechám odradit,“ řekl Imamoglu na videovzkazu zveřejněném na sociálních sítích. Vládu obvinil, že si „uzurpuje vůli“ lidu. Imamoglu také před zatčením na sociální síti X uvedl, že před jeho domem jsou stovky policistů.
Je to puč, míní lídr největší opoziční strany
Zatčení Imamoglua kritizoval Özgür Özel, lídr největší turecké opoziční formace Lidová republikánská strana (CHP), jejímž členem je i Imamoglu. Özel označil zadržení desítek lidí včetně Imamoglua a jeho spolupracovníků za „puč“.
„Čelíme pokusu o puč proti našemu příštímu prezidentovi,“ uvedl lídr CHP, která měla v nedělních primárkách vybírat kandidáta do prezidentských voleb, jež se mají uskutečnit v roce 2028. Podle AP se primárky, v nichž se očekávalo zvolení Imamoglua, po dnešní razii zřejmě neuskuteční.
Istanbulská prokuratura vydala zatykače na stovku lidí, podle agentury Reuters jsou mezi nimi i novináři a podnikatelé. Obvinění zahrnují i korupci v souvislosti se zadáváním veřejných zakázek istanbulskou radnicí. Imamoglu a dalších několik osob ale čelí i obvinění z terorismu a vazeb na Stranu kurdských pracujících (PKK), kterou Ankara, EU i USA považují za teroristickou organizaci. PKK nicméně před necelými třemi týdny vyhlásila s okamžitou platností příměří.
Nyní čtyřiapadesátiletý Imamoglu se stal starostou Istanbulu v roce 2019, kdy po dvou desetiletích sebral vládní straně vedení největšího tureckého města s asi 15 miliony obyvatel. Erdoganova vláda se ho podle opozice dlouhodobě snaží odstavit od moci. Podle AFP je proti němu vedeno pět soudních řízení, z nichž dvě byla zahájena v lednu.
V jedné z kauz už Imamoglu dostal v roce 2022 jako trest i zákaz výkonu volených funkcí, ale zatím nepravomocně. Šlo o obvinění z urážky volební komise, která v roce 2019 anulovala výsledek voleb starosty Istanbulu, v nichž překvapivě porazil kandidáta vládní strany. Imamoglu pak vyhrál i v opakovaném hlasování. Rozhodnutí komise anulovat výsledek Imamoglu označil za hloupé a poškozující mezinárodní pověst Turecka.
V úterý Istanbulská univerzita oznámila, že Imamogluovi zneplatnila vysokoškolský diplom, čímž ho fakticky vyřadila z možnosti kandidovat v prezidentských volbách. Starosta rozhodnutí označil za nezákonné a chtěl ho napadnout u soudu. Podle tureckých zákonů je vysokoškolský diplom podmínkou pro kandidaturu v prezidentských volbách.
Podle dat organizace Netblocks, která monitoruje přístup k internetu ve světě, dnes turecké úřady omezily přístup k několika sociálním sítím, včetně X, YouTube, Instagram a TikTok, napsala agentura Reuters.
