Po sobotním zajetí venezuelského vládce Nicoláse Madura americký prezident Donald Trump oznámil, že USA budou zemi „řídit“. Hovořil o spolupráci s nově jmenovanou venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou, zatímco veřejně zpochybnil schopnost opoziční lídryně Maríe Coriny Machadové vést zemi. Podle řady expertů není jasné, jak by americké „řízení“ v praxi vypadalo. Zatím se navíc zdá, že Trumpova administrativa s venezuelskou opozicí nepočítá.
Očekávání řady pozorovatelů, že moc ve Venezuele postupně převezme opozice, podporoval mimo jiné fakt, že Washington dříve uznal za legitimního prezidenta Venezuely opozičního kandidáta Edmunda Gonzáleze, který podle volebních záznamů opozice porazil Madura v prezidentských volbách v roce 2024.
Trump ale na tiskové konferenci k operaci Absolutní odhodlání v sobotu uvedl, že s představitelkou opozice Machadovou nehovořil, a veřejně zpochybnil její politickou sílu. „Bylo by pro ni velmi těžké být lídryní, pokud nemá podporu uvnitř země nebo respekt uvnitř země. Je to velmi milá žena, ale nemá respekt,“ řekl šéf Bílého domu.
Machadová v rozhovoru pro Fox News později uvedla, že s Trumpem naposledy hovořila 10. října 2025, tedy v den oznámení laureáta Nobelovy ceny za mír.
Naopak jméno Edmunda Gonzáleze, který po sporných prezidentských volbách odešel do španělského exilu, v Trumpově projevu nezaznělo ani jednou, připomněl pro ČTK iberoamerikanista Radek Buben ze Střediska ibero-amerických studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.
Podle experta na Venezuelu z Tulane University Davida Smildea opozice doufala, že Madurovo odstranění otevře cestu k triumfálnímu návratu Machadové a Gonzáleze do Caracasu a k prosazení výsledku „ukradených“ voleb v roce 2024. „To vždycky působilo jako magický realismus. Nemyslím si, že by Trumpa demokracie vůbec zajímala,“ uvedl pro web The Guardian.
Washington zatím sází na Rodríguezovou
V centru Trumpových vyjádření byla naopak Delcy Rodríguezová, viceprezidentka z Madurova okruhu, která v pondělí oficiálně složila prezidentskou přísahu. Prezident USA uvedl, že s ní v sobotu hovořil šéf americké diplomacie Marco Rubio a že je „v podstatě ochotná udělat to, co USA považuje za nezbytné, aby byla Venezuela znovu skvělá“.
Krátce poté Rodríguezová ve venezuelské státní televizi prohlásila, že „jediným vůdcem Venezuely“ zůstává Maduro a že země „nikdy nebude kolonií“. Po jejím boku stáli klíčoví představitelé chavistického režimu včetně jejího bratra a šéfa Národního shromáždění Jorge Rodrígueze a ministra vnitra Diosdada Cabella, který patří mezi nejmocnější muže chavistického režimu.
Později nová prezidentka hovořila o něco smířlivěji a nabídla Spojeným státům „agendu spolupráce“ a pozvala Washington ke společné práci na kooperativní agendě „v rámci mezinárodního práva“.
Trump však během svých vyjádření nezmínil, že během svého prvního funkčního období na Rodríguezovou uvalil sankce za potlačování nesouhlasu a že do pozice viceprezidentky ji dosadil právě Maduro.
Rozpor mezi tím, jak americký prezident popsal Machadovou a Rodríguezovou, může působit dojmem zmatku v interpretaci venezuelských aktérů, myslí si Carrie Filipettiová, která na ministerstvu zahraničí v první Trumpově administrativě působila jako náměstkyně asistenta ministra pro Kubu a Venezuelu.
Nejistá představa o řízení Venezuely
Trump sice opakovaně prohlásil, že Spojené státy budou Venezuelu „řídit“, dokud nebude možné zajistit „bezpečný, řádný a uvážlivý přechod“, ale zatím podle agentury Reuters neupřesnil, jak by takové „řízení“ mělo v praxi vypadat. V neděli na otázku, kdo ve Venezuele vládne, odpověděl: „Neptejte se mě, kdo je u moci, protože vám dám odpověď a bude to kontroverzní.“
V úterý pak Trump na stanici NBC News upřesnil, že zapojení USA ve Venezuele podle něj bude mít na starost skupina vysokých představitelů jeho administrativy včetně ministra zahraničí Rubia, ministra obrany Petea Hegsetha, poradce pro vnitřní bezpečnost Stephena Millera a viceprezidenta JD Vance.
Ministr vnitra Doug Burgum a ministr energetiky Chris Wright pak mají pracovat na tom, aby přesvědčili americké ropné firmy k investicím do venezuelského ropného sektoru, píše časopis Time.
Volby zatím nebudou, zní z Bílého domu
Americký prezident zároveň odmítl, že by se v příštích několika týdnech ve Venezuele mohly konat nové volby. „Musíme zemi nejdřív napravit. Nemůžete tam uspořádat volby (…) Ne, bude to nějakou dobu trvat. Musíme tu zemi opět uzdravit,“ prohlásil Trump v rozhovoru pro NBC News.
O něco konkrétnější byl Trump v případě venezuelského ropného průmyslu. USA by mohly ropným společnostem podle prezidenta poskytnout dotace na obnovu energetické infrastruktury Venezuely, která by mohla být hotová přibližně do osmnácti měsíců.
„Bude nutné na to vynaložit obrovské množství peněz. Ropné společnosti je vynaloží a poté jim budou vyplaceny námi nebo ze zisků,“ dodal šéf Bílého domu.
„Řízení politiky, nikoli země“
Rubio v neděli v rozhovoru pro stanici ABC Trumpovi výroky o americké roli v „řízení“ Venezuely mírnil. Sdělil, že USA mají „karanténu“ na venezuelskou ropu a že ekonomika se „nebude moci posunout vpřed“, dokud nebudou splněny podmínky, které Washington považuje za zásadní.
Když se ho moderátorka NBC ptala, kdo bude Venezuelu „řídit“, Rubio odpověděl, že nejde o řízení země, ale o „řízení politiky“. Naznačil tím, že Washington chce určovat směr a využívat své páky, nikoli nutně zavést přímou správu nad jihoamerickou zemí, píše stanice CNBC. Dodal, že Washington usiluje o demokratický přechod, ale že časový plán voleb by byl „předčasný“.
Současně ale šéf diplomacie připustil, že si Trump „ponechává všechny možnosti“, pokud by se cíle nedařilo prosadit. K další vojenské akci by mohlo dojít, pokud Rodríguezová přestane s Washingtonem spolupracovat.
Venezuelský režim nepadá s Madurem, upozorňují experti
Podle politologa Karla Kouby je nejistota ohledně amerických vizí pro další vývoj nebezpečná. Zároveň dodal, že představa, že se autoritářský režim zhroutí jen proto, že Američané zajali jeho prezidenta, je naivní.
„Tento režim již zvládl jedno předání moci mezi prezidenty – od Huga Cháveze po jeho smrti k Nicolási Madurovi. Má mechanismy pro udržení své kontinuity. Nejedná se o typ režimu, který stojí a padá s jedním diktátorem,“ dodal politolog ze Střediska iberoamerických studií FF UK.
Analytici z CSIS upozorňují, že podobné režimní přechody obvykle vyžadují přítomnost robustní civilní či vojenské implementační struktury, která dohlíží na plnění přechodných kroků. Zatím není zřejmé, že by s něčím takovým USA počítaly.
Analytici amerického think tanku zároveň varují, že političtí činitelé, kteří zůstávají loajální Madurovi a chavistickému režimu, mohou místo spolupráce otálet a sabotovat americké vedení, což by Washington mohlo přimět k dalším úderům.
V situaci, kdy se zdá, že Madurův vnitřní kruh je ve Venezuele stále u moci, mohli američtí činitelé usoudit, že nejhladší přechod zajistí někdo ze stávající vlády. „Myslí si, že mohou nastavit uspořádání, které bude spíš připomínat poručenství, než že by museli převzít každodenní řízení země,“ míní Mara Rudmanová, bývalá vysoce postavená představitelka v oblasti národní bezpečnosti, která pracovala v administrativách Billa Clintona a Baracka Obamy. Dodala, že tento přístup je v moderní době bezprecedentní.
Bývalý Trumpův poradce pro národní bezpečnost John Bolton se domnívá, že je nepravděpodobné, že by Rodríguezová před Američany „poklekla“, zejména ve chvíli, kdy má venezuelský režim nadále podporu v zahraničí. Bolton zároveň v rozhovoru pro BBC uvedl, že racionálnějším postupem by bylo „sundat to, co z Madurova režimu zbylo“, a do doby konání svobodných a spravedlivých voleb předat moc opozici. Podle něj má opozice lidi schopné vést prozatímní administrativu.
Venezuelská opozice hlásí, že je připravená
Machadová bezprostředně po zprávách o Madurově zadržení prohlásila, že opozice je připravena „uplatnit mandát a převzít moc“ a že Venezuela potřebuje demokratické předání moci. Zároveň slíbila obnovu pořádku, propuštění politických vězňů a vytvoření podmínek pro návrat Venezuelanů, kteří zemi v posledních letech opustili. Dodala, že González musí být „uznán jako vrchní velitel Národních ozbrojených sil všemi důstojníky a vojáky“.
Gonzáleze, který se v neděli ve videu označil za prezidenta Venezuely, vedle Machadové podpořili i zahraniční lídři včetně francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Ten zároveň apeloval na to, aby předání moci v jihoamerické zemi bylo mírové a demokratické.
Venezuelská opozice byla dlouhodobě roztříštěná a americká politika vůči ní má za sebou i neúspěšné epizody. Během prvního Trumpova období USA uznaly předsedu Národního shromáždění Juana Guaidóa jako legitimní hlavu prozatímní vlády. Opozice tehdy doufala, že americká podpora přiměje část armády k přeběhnutí. Tah se ale nevydařil a prozatímní vláda se v roce 2022 rozpadla.
Dnes opozice staví svou legitimitu na výsledku prezidentských voleb z roku 2024. Opakovaně tvrdí, že je vyhrál její kandidát Edmundo González, a požaduje, aby se ujal ústavního mandátu.
Podle bývalého činitele z Trumpova okolí, kterého cituje magazín The New Yorker, může Trumpův odstup od Machadové souviset jednak s dlouhodobějším zklamáním z venezuelské opozice po neúspěchu strategie kolem Juana Guaidóa, jednak s osobní antipatií. „On ji prostě nemá rád,“ uvedl zdroj. „Možná to souvisí s tím, že celkově ztratil pro opozici nadšení. Vnímá je jako poražené. A on nesnáší poražené. A upřímně, je v tom i Trumpovo ego. Ukradla mu Nobelovu cenu,“ dodal.
