Aktual.: 31.07.2025 13:52

Telč (Jihlavsko) – Galerie Hasičský dům v Telči zpřístupní od pátku retrospektivní výstavu obrazů Otta Stritzka. Na více než 50 obrazech představí svérázného výtvarníka přezdívaného Moravský Chagall, který prožil druhou polovinu života ve Staré Říši na Jihlavsku. Výstavu budou moci zájemci vidět do 4. ledna příštího roku, řekl její kurátor David Bartoň.

Stritzko začínal jako surrealista, později přešel k výtvarnému expresionismu a sahal i po prvcích kubismu. „Se (Markem) Chagallem ho srovnávali kvůli jeho barevnosti, ale asi blíž než k Chagallovi měl k německému a rakouskému expresionismu,“ řekl Bartoň. Z obrazů čiší vyvážená barevnost i hravost. Zachycují také mnoho dějů najednou, téměř literárně vypráví.

Výstava nazvaná Jako křen vznikla díky zápůjčkám ze čtyř institucí a od soukromých sběratelů. „Největší sbírky (Stritzkových obrazů) jsou v muzeu v Třebíči a v Alšově jihočeské galerii a nejreprezentativnější je v Oblastní galerii Vysočiny v Jihlavě,“ řekl Bartoň.

Stritzko se narodil v roce 1908 v Jaroměřicích nad Rokytnou na Třebíčsku, kde vyrůstal prvních 12 let. Později žil v Moravských Budějovicích, Brně a Praze, kde vystudoval Vysokou školu uměleckoprůmyslovou. Jeho spolužáky byli i Jiří Trnka nebo Antonín Strnadel a Zdeněk Sklenář.

První výstavu měl Stritzko v roce 1930. Později i kvůli odchodu na venkov jeho obrazy příliš k vidění nebyly. Z existenčních důvodů se musel živit jinak než volnou tvorbou. V době komunismu jeho uměleckou izolaci umocnil zákaz vystavovat. Pracoval jako restaurátor.

Hluboce věřící Stritzko se přiženil do rodiny katolického vydavatele Josefa Floriana ze Staré Říše na Jihlavsku a stal se otcem dvou dětí. Dcera Juliana se provdala za básníka, historika umění a signatáře Charty 77 Ivana Martina Jirouse, syn Jakub emigroval. „U Stritzků ve Staré Říši byly časté návštěvy Státní bezpečnosti. Prohledávali jim byt. Určitě to neměl jednoduché. Na něm bylo dál živit rodinu. A když byl Martin zavřený, tak měl na starost i dceru a vnučky,“ popsal malířovu rodinnou situaci Bartoň.

Do rozporu z komunistickým režimem se podle něj ale malíř dostával nejen kvůli rodině. Provokoval i tvorbou. V roce 1968 to byly obrazy nazvané Okupant s tanky a děly namířenými k Jihlavě.

Stritzko zemřel v roce 1986 ve Staré Říši.

Podíl.