Sektářské násilí v Sýrii si za poslední dva dny vyžádalo nejméně 73 lidských životů. Píše to agentura AFP s odkazem na Syrskou organizaci pro lidská práva (SOHR). Už předtím informovala o středečním úmrtí patnácti drúzských bojovníků po přepadení bezpečnostními silami a ozbrojenci napojenými na stát u Damašku. Francie vyzývá k ukončení násilností, Izrael v reakci na útoky proti drúzům udeřil na předměstí syrské metropole.

Ke střetům došlo na předměstích Damašku Sahnája a Džaramáná, kde žije řada drúzů. Podle záchranářů a bezpečnostních zdrojů byli ozbrojenci členové sunnitské většiny. K násilí je vyprovokovala hlasová nahrávka připisovaná drúzskému muži, který údajně proklínal proroka Mohameda, jež se šířila na sociálních sítích, uvádí server France24.

Vůdci drúzů násilí odsoudili a prohlásili, že zpráva byla „vykonstruovaná“. Drúzové jsou náboženskou skupinou s islámskými kořeny a v Sýrii tvoří kolem tří procent populace. Jeden z jejich představitelů ve čtvrtek hovořil dokonce o „genocidní kampani“ proti této komunitě.

Znepokojení už vyjádřila Paříž. „Francie vyzývá všechny syrské a regionální aktéry, aby zastavili střety, a vyzývá syrské orgány, aby učinily vše pro obnovení klidu,“ uvedlo v prohlášení tamní ministerstvo zahraničí.

Zabíjení alavitů

Další syrská náboženská menšina s kořeny v islámu jsou alavité, k nímž patřil i bývalý diktátor Bašár Asad. V březnu ozbrojené skupiny spjaté se současným režimem zabily více než 1700 civilistů z alavitské menšiny včetně žen a dětí, a to v reakci na předchozí útoky ze strany skupin věrných bývalému režimu.

Asadův režim se zhroutil loni 8. prosince, když islamističtí povstalci z uskupení Haját Tahrír aš-Šám (HTS) dobyli Damašek. Prozatímním prezidentem se pak na konci ledna stal vůdce uskupení Ahmad Šara. Nové vedení tvrdí, že ničí svobody a práva nebudou omezovány, nicméně opakované střety a útoky na příslušníky menšin zvyšují napětí v mnoha oblastech.

V Sýrii převažují muslimové sunnitského směru, ale žijí tam i početné menšiny křesťanů různých církví, alavitů, ismailitů, šíitů, drúzů a dalších.

Tichá dohoda s Asadem

Drúzové měli po vypuknutí občanské války v roce 2011 s tehdejším syrským režimem tichou dohodu, kdy se těšili určité autonomii ve svých baštách a zároveň přijali Asadovu ochranu před radikálními islamisty.

„Ve městech, jako je Suvajda, drúzové, kteří v letech 2011 až 2012 pokojně demonstrovali proti Asadovi, přijali zbraně režimu a vytvořili milice,“ řekl France24 specialista na Sýrii Fabrice Balanche. Skupina je nicméně podle něj méně spojena s Asadovým režimem než alavité.

Během války se drúzové opakovaně stali terčem džihádistických skupin. Bojovníci Fronty an-Nusrá zaútočili v červnu 2015 na severní vesnici Kalb al-Loze a zabili nejméně dvacet vesničanů. „Mnoho (drúzů) bylo uneseno, propuštěno za výkupné nebo zavražděno,“ připomněl Balanche.

Izraelská odveta

Mezi náboženskou menšinou tak nyní panují obavy z obnovy konfliktu. Ve městě Džaramáná došlo už v březnu ke střetům, po nichž izraelský premiér Benjamin Netanjahu a další představitelé židovského státu pohrozili Sýrii intervencí, pokud se budou násilnosti opakovat, píše France24.

Tento týden Jeruzalém svými údery vyslal „varování“ před útoky na drúzy. Při jednom z izraelských zásahů na předměstí Damašku byl zabit příslušník syrských bezpečnostních sil, oznámilo později podle Reuters syrské ministerstvo vnitra.

Tato menšina tvoří 1,6 procenta populace Státu Izrael. Na rozdíl od muslimských a křesťanských izraelských občanů drúzové povinné slouží v armádě a bojují po boku Židů. „Izraelci tradičně důvěřují drúzské komunitě,“ uvedl pro France24 výzkumný pracovník francouzského think-tanku IRIS pro mezinárodní vztahy David Rigoulet-Roze.

V březnu a dubnu bylo velkým delegacím syrských drúzských šejků povoleno cestovat do Izraele na náboženskou pouť, přestože obě země byly oficiálně ve válečném stavu, poznamenal francouzský server.

Vztahy drúzské menšiny a Izraele ale nebyly vždy zcela idylické. V roce 2018 přijal izraelský parlament zákon o národním státu, který vyvolal kritiku mezi částí této komunity. Namítali, že může ohrozit jejich práva jako menšiny.

Podíl.
Exit mobile version