V ruské Brjanské oblasti se v noci na neděli zřítil most, do něhož následně narazil osobní vlak a vykolejil. Nejméně sedm lidí zahynulo, desítky utrpěly zranění, uvedl gubernátor oblasti Alexander Bogomaz. Dopravní most se zřítil také v Kurské oblasti, v tomto případě utrpěli podle ruského vyšetřovacího výboru zranění tři lidé. Výbor tvrdí, že příčinou pádu obou mostů byl výbuch.
Gubernátor Brjanské oblasti Bogomaz dodal, že tamní most se zřítil ve Vygoničském okrese v místě, kudy vede federální dálnice. Zraněných je podle něj přes sedmdesát lidí, z toho několik dětí, v nemocnicích je 44 osob. Podle státní agentury RIA Novosti je mezi mrtvými i strojvůdce.
V době zřícení se na mostě nacházel těžký nákladní vůz ruské zemědělské společnosti Miratorg. Řidič je v péči lékařů, píše web RBK s odvoláním na vyjádření firmy.
Ruské ministerstvo obrany na Telegramu uvedlo, že vyslalo na místo neštěstí další jednotky hasičů a záchranářů. Celkem se na vyprošťovacích pracích podílí kolem 180 lidí.
Most se zřítil i v Kurské oblasti
Také v ruské Kurské oblasti se zřítil most, a to v době, kdy po něm přejížděl nákladní vlak. Poničena byla jedna z podpěr. Jeden ze strojvedoucích utrpěl zranění, uvedl gubernátor Kurské oblasti Alexandr Chinštejn.
„Část vlaku spadla dolů na silnici, která vedla pod mostem. Na lokomotivě vypukl požár, který pracovníci ministerstva pro mimořádné situace rychle lokalizovali. Zbytek soupravy zůstal na železničním mostě,“ citovala ruská agentura TASS Chinštejna. „Podle předběžných informací má jeden ze strojvedoucích lokomotivy poraněné nohy, celá posádka byla převezena do nemocnice. Jsou pod dohledem lékařů,“ dodal gubernátor.
Ruský vyšetřovací výbor později uvedl, že zranění jsou tři lidé – strojvedoucí a jeho dva pomocníci.
Úřady tvrdí, že příčinou pádu mostů byl výbuch
Podle Moskevské železnice byl vlak, na který spadl most v Brjanské oblasti, na cestě z Moskvy do Klimova na západě Ruska. V prohlášení uvedla, že most byl poškozen „v důsledku nezákonného zásahu do přepravních operací“. Další podrobnosti neupřesnila.
Gubernátor Bogomaz tvrdí, že příčinou zřícení mostu byl výbuch. Na mostě podle něj došlo „k výbuchu za jízdy vlaku, ve kterém bylo 388 cestujících,“ citovala ho bez dalších podrobností ruská média.
Také ruský telegramový kanál Baza, který často zveřejňuje informace ze zdrojů z bezpečnostních složek, napsal, že podle předběžných informací byl most vyhozen do povětří. Pro své tvrzení ale neposkytl žádné důkazy.
Ruský vyšetřovací výbor později uvedl, že výbuch byl podle něj příčinou pádu obou mostů. Výbor podle agentury Interfax neupřesnil, podle kterého článku trestního zákoníku bylo trestní řízení zahájeno. Podle stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) jsou oba případy vyšetřovány jako terorismus.
Rusko v posledních letech hlásilo několik případů vykolejení vlaků přepravujících palivo či jiný náklad, často bez odhalení přesvědčivých příčin po vyšetřování, připomněla RFE/RL. V případě některých minulých železničních nehod obvinilo Rusko ze sabotáže Ukrajinu, dodala stanice.
Rusko viní Ukrajinu
Také v případě pádu mostu v Brjanské oblasti už někteří ruští představitelé obvinili Ukrajinu. Učinil tak senátor Andrej Klišas či šéf obranného výboru Státní dumy, dolní komory ruského parlamentu, Andrej Kartapolov. Podle Vladimira Džabarova ze zahraničního výboru Rady federace, horní komory parlamentu, Ukrajina mosty vyhodila do povětří, aby vyprovokovala Rusko ke zrušení jednání o možnostech ukončení války v Istanbulu.
Moskva před několika dny navrhla, aby se v pondělí v Istanbulu uskutečnilo druhé kolo přímých jednání s Kyjevem. Ukrajina v neděli potvrdila, že se rozhovorů zúčastní.
Kyjev podle prezidenta Volodymyra Zelenského požaduje úplné a bezpodmínečné příměří, propuštění zajatců a návrat ukrajinských dětí unesených Ruskem. V zájmu trvalého míru a bezpečnosti je nutné uspořádat schůzku s ruským vůdce Vladimirem Putinem, uvedl také ukrajinský prezident. Rusko své požadavky před schůzkou s Ukrajinci nezveřejnilo, ačkoliv na to Kyjev naléhal.
Jak opakovaně upozorňují analytici, mezi jinými třeba Institut pro studium války (ISW), Rusko se snaží dosavadní neúspěchy ve vyjednávání svalit na Ukrajinu, kterou vykresluje jako toho, kdo nechce mír. Ve skutečnosti je to ale Moskva, která přerušení bojů či případné následné ukončení celého konfliktu znemožňuje. Zatímco Kyjev už v březnu souhlasil s americkým návrhem na příměří, Rusko si jen pro pouhé zahájení rozhovorů klade podmínky, které by vedly ke zničení nezávislé Ukrajiny.