Ruské zbrojařské firmy si stěžovat na poptávku, která díky válečné ekonomice prudce roste, nemohou. Přesto jejich šéfové vzkazují, že společnosti mohou zbankrotovat.
„Tolerance v řádu desítek mikronů.“ Záběry z volgogradské továrny Titan-Barrikady, která vyrábí děla pro ruskou armádu. | Video: Aktuálně.cz/YouTube/Время Медиа
Kreml požaduje stále více zbraní pro svoji agresi na Ukrajině, problém ale představují vysoké úrokové sazby, píše ve svém článku americký server Business Insider. Šéf konglomerátu Rostec Sergej Čemezov uvedl, že rekordní úrokové sazby „požírají“ zisk.
Podle Čemezova klienti obvykle zaplatí předem 30-40 procent hodnoty zakázky. Zbytek si firma musí půjčit. Tento dluh je kvůli současným sazbám tak drahý, že zlikvidoval naději na jakýkoli případný zisk. „Pokud budeme takto fungovat i nadále, pak většina našich podniků zkrachuje,“ řekl Čemez. Aby toho nebylo málo, několik dní po jeho projevu ruská centrální banka ještě zvýšila hlavní úrokovou sazbu z 19 na 21 procent.
V situaci Rostecu jsou i další ruské zbrojařské firmy, uvedli pro Business Insider ekonomičtí analytici. Rostoucí úrokové sazby a zákaz vyvážet zbraně podle nich snižují zisky společností.
Hlavním zdrojem příjmů je pro ně ruský stát. Jeho rozpočet na obranu prudce vzrostl z 59 miliard dolarů v roce 2022 na 109 miliard dolarů v roce 2023. V roce 2024 směřuje k odhadované částce 140 miliard dolarů a návrh rozpočtu předpokládá 145 miliard dolarů na rok 2025. Tato částka by představovala 6,3 procenta ruského HDP, což je nejvyšší podíl od dob Sovětského svazu. To vše především kvůli plnohodnotné ruské agresi na Ukrajině, kterou v únoru 2022 zahájil šéf Kremlu Vladimir Putin.
Obrovské výdaje na obranu sice přispěly k hospodářskému růstu a odvrátily recesi, ale zároveň podpořily inflaci. Když ruská centrální banka zvýšila klíčovou úrokovou sazbu na 21 procent, uvedla, že jejím úkolem je cenovou hladinu zkrotit. V září se její roční míra zvýšila na 8,6 procenta, což je výrazně nad čtyřprocentním cílem.
Ekonom Roman Šeremeta z Case Western Reserve University popsal situaci jako „spirálu smrti“, kdy válečné výdaje vyvolají další inflaci, která si vyžádá opět další válečné výdaje. „Ještě horší pro tyto (zbrojařské) společnosti je, že kvůli sankcím nemohou vyvážet a prodávat své zbraně za americké dolary nebo eura,“ tvrdí Šeremeta.
Podle politologa Daniela Treismana z Kalifornské univerzity by Rusko mohlo skončit s hyperinflací. „Část rostoucího rozpočtového deficitu bude potřeba pokrýt vytištěním nových peněz. To bude zvyšovat ceny a centrální banka bude muset dále zvyšovat úrokové sazby, aby růst těchto cen zpomalila,“ řekl Treisman.
Iikka Korhonen z Bank of Finland tvrdí, že Kreml firmy nenechá padnout. „Budou se škrtat výdaje pro jiná odvětví, aby se zbrojařské společnosti udržely v chodu,“ řekl Korhonen. „Pokud nebudou schopny plnit své závazky, Kreml je může jednoduše znárodnit,“ dodal Šeremeta.
Konstantin Sonin z Chicagské univerzity tvrdí, že jde o časovanou bombu nastraženou pod dlouhodobější hospodářský růst. „Až skončí válka na Ukrajině a Rusko se vrátí k mezinárodnímu obchodu (suroviny nepočítaje), dohoní ho všechna znárodnění z posledních let,“ napsal Sonin.
„Je to zlo.“ Ukrajina se v Rusku snaží ničit svůj aktuálně nejhorší problém. (Celý článek s videem zde)
Dvacet čtyři ukrajinských dronů zasáhlo v noci na středu muniční sklad v Brjanské oblasti. | Video: Reuters
