V roce 2050 bude v Česku žít půl milionu seniorů nad 85 let, proti současnosti dvojnásobek. Dostatek vhodných lůžek pro ně ve zdravotnických zařízeních podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky není už ani teď. V posledních letech svého života často takoví pacienti opakovaně leží v nemocnicích akutní péče.
Podle demografických predikcí bude v Česku v roce 2040 pětaosmdesátníků a starších více než 470 tisíc a o deset let později 505 tisíc. „Během následujících 15 až 20 let se více než zdvojnásobí počet žijících seniorů starších 85 let. Zhruba 1,7krát větší bude populace sedmdesátníků. A ta nebude zdravá,“ uvedl na konferenci Asociace českých a moravských nemocnic to řekl ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek.
Očekává, že v příštích deseti letech bude o pětinu více nemocných s cukrovkou a o čtvrtinu přibude nemocných s některým druhem rakoviny. O téměř 60 procent naroste podle odhadů i počet nemocných se srdečním selháním, tedy nemocí, kdy srdce pacienta postupně přestává zvládat čerpat dostatečné množství krve. Na víc než dvojnásobek vzroste za deset let také počet lidí, kteří budou trpět Alzheimerovou chorobou.
Data ukazují, že počet ošetřovacích dní v nemocnicích akutní péče dlouhodobě klesá. Roste ale podíl péče, kterou v nich potřebují senioři. Mezi roky 2010 a 2023 podle Duška vzrostl o pětinu počet hospitalizovaných nad 85 let bez akutní operace a o čtvrtinu u těch, kteří takový akutní zákrok potřebovali.
„Už dnes akutní lůžková péče saturuje potřeby dlouhodobé ošetřovatelské péče,“ doplnil Dušek. Podle něj chybí dva až tři tisíce lůžek dlouhodobé a následné péče, která jsou pro takové pacienty vhodnější než akutní lůžka. Zároveň jsou i levnější pro zdravotnictví a vyžadují méně personálu. V roce 2040 jich ale při očekávaném stárnutí populace může chybět až 5000. „Ale může to saturovat komunitní, domácí nebo jiné formy péče,“ dodal.
Zdravotní pojišťovny uzavírají s nemocnicemi akutní péče rámcové smlouvy, v nichž definují, jakou péči si u nich budou pro své pojištěnce platit. Podle informací z konce října se největší pojišťovna VZP dohodla o zrušení řádově stovek akutních lůžek, nemocnice je mohou převádět na denní stacionáře či jinou formu péče, například právě následnou a dlouhodobou, kterou převážně čerpají senioři.
Ve druhém čtení ve sněmovně je podle náměstka ministra Václava Pláteníka (KDU-ČSL) návrh zákona, který dává podmínky pro vznik takzvaně sociálně-zdravotních lůžek. Ta by byla určená pro nemocné, kterým nestačí běžná ošetřovatelská péče v zařízení sociálních služeb, například domovech pro seniory, ale jejich zdravotní stav nevyžaduje ani akutní péči.
Úhradová vyhláška na příští rok počítá s tím, že zařízení by dostávala od zdravotních pojišťoven zhruba 1500 až 2200 korun denně podle náročnosti pacienta, další peníze by zařízení dostávala z rozpočtu na sociální služby nebo vlastních plateb pacienta. Novela by měla vejít v platnost v roce 2025, nebude to podle Pláteníka ale nejspíš od ledna.
