„Pokud bychom měli referendum, hlasovala bych pro sjednocení s Rumunskem,“ řekla prezidentka v podcastu, který byl odvysílán v neděli.
„Podívejte se, co se děje ve světě. Pro malou zemi, jako je Moldavsko, je stále obtížnější, aby přežila jako demokracie, jako suverénní země, a samozřejmě odolala Rusku,“ uvedla Sanduová. Proevropská prezidentka v minulosti opakovaně obvinila Rusko z vměšování do dění ve své zemi, kde žije rumunsky mluvící většina a rusky hovořící menšina.
Rumunské občanství má přibližně 1,5 milionu Moldavanů, ale nedávné průzkumy ukázaly, že pouze asi třetina jich podporuje sjednocení s Rumunskem, napsal Reuters. Sanduová podle něj poznamenala, že si uvědomuje, že většina Moldavanů její postoj nesdílí, a dodala, že integrace do EU je realističtějším cílem.
Její vládnoucí proevropská Strana akce a solidarity, která v loňských volbách obhájila parlamentní většinu, usiluje o to, aby Moldavsko vstoupilo do Evropské unie do roku 2030. Vláda bude muset zavést složité reformy, zatímco čelí odporu Ruska, dodal Reuters.
Země se 2,4 miliony obyvatel vklíněná mezi Rumunsko a Ukrajinu patří k nejchudším státům v Evropě. V roce 1812 byla oblast Moldavska připojena k Rusku, kterému patřila do roku 1918. V meziválečném období byla země součástí Rumunska, ale během druhé světové války ji anektoval Sovětský svaz, připomněly agentury. S rozpadem SSSR země v roce 1991 vyhlásila nezávislost.
Od počátku nezávislosti musí řešit otázku ruskojazyčné a Moskvou podporované, avšak mezinárodně neuznané Podněsterské republiky. Ta se odtrhla od Moldavska na počátku 90. let, když separatisty aktivně podpořili ruští vojáci. Rusko v regionu udržuje vojenský sbor, který označuje za mírovou misi. Moskva vměšování do záležitostí Moldavska popírá.
