Již v pátek čekají žáky základních škol jednotné přijímací zkoušky na střední školy. Letos se konají 11. a 14. dubna v případě maturitních oborů a 15. a 16. dubna v případě osmiletých a šestiletých gymnázií. Na co se v posledních dnech soustředit a co očekávat, radí učitel češtiny a bohemista Jarmil Vepřek, který je na Instagramu známý jako Běžící češtinář, a také učitel předmětu didaktika matematiky na Ostravské univerzitě a vítěz ceny Teacher Global Prize CZ Tomáš Chrobák.
Jednotnou přijímací zkoušku tvoří test z češtiny a matematiky. Varianty testů jsou různé pro čtyřleté obory vzdělání (včetně oborů nástavbového studia), pro šestiletá gymnázia a pro osmiletá gymnázia.
Maximální možný počet dosažených bodů v testech z matematiky i českého jazyka a literatury je padesát. Minimální hranice úspěšnosti není centrálně stanovena, školy si však mohou minimální hranici stanovit samy v rámci kritérií pro přijetí.
Co očekávat
Každý žák by měl podle Vepřeka v posledních dnech před zkouškou vědět, které úlohy mu typologicky i obsahově vyhovují více a které méně. Dodává, že pár dní před zkouškami se těžko někdo naučí celý pravopis či gramatiku. „Doporučil bych všem, aby se zaměřili na ty hlavní taktické věci, čili na způsob, jakým Cermat zkoušky dělá. Jak jsou úlohy hodnoceny,“ radí Vepřek.
Část testů z českého jazyka podle něj zabírají vyloženě gramatické úlohy. „Ať už to jsou tvary slov nebo větné členy a samozřejmě pravopis, bez toho by to nešlo,“ dodal s tím, že naopak literatura je minimálně zastoupená. „Jde o vyloženě základní teorii – čili próza, poezie, umělecký text, neumělecký text, lyrika, epika.“
Poukázal na to, že největší počet bodů v českém jazyce mohou studenti získat v těch úlohách, kde musí pochopit čistě informace uvedené v textu nebo pochopit význam slov v kontextu. „To je rozhodně dominantní,“ dodal. Žáci by podle něj v úvodu měli řešit těch pár úloh, u kterých vědí, že v testu jsou a jdou jim. „Po několika minutách chceme mít už něco vyřešeno a trošku se uklidnit a mít dobrý start,“ podotýká Vepřek.
Postupovat takticky
Stejný postup řešení úloh navrhuje i učitel matematiky Chrobák. „Je to jak v životě – znát své silné stránky je to nejcennější, co můžeme mít. Říci si: ‚Jsem silný v úhlech, v procentech‘, a v testech tak nejdu od první úlohy,“ podotkl s tím, že žák si tím buduje i v průběhu testu sebevědomí. „Je to něco jak když dá fotbalista gól, tak je výrazná šance, že dá další, protože jede na určité vlně,“ podotýká.
Podobně to vidí i češtinář Vepřek. „Nejhorší je začít s tím, co žák nenávidí a ztratit spoustu času, a nakonec to nezvládnout. Ještě horší je, když nakonec člověk nestihne několik úloh, které zrovna jsou ty, co by zvládl, ale musel by na to mít víc času,“ dodává.
Chrobák zmínil i vzorec, který často používá u svých žáků. „Jde o V = P-S. Je to výkon rovná se potenciál minus strach. V podstatě můžeme mít jakýkoliv potenciál, ale když tam jsou ty strachy, tak je to špatné,“ podotkl.
Vepřek v případě úloh, které zahrnují porozumění textu, radí nečíst naráz velký kus textu a pak teprve řešit úkoly. „Mozek vezme lépe, když se nejdřív podíváme na informace, které nás zajímají, potom teprve čteme ten text a v něm se snažíme tyto informace najít. Nemá smysl snažit se pamatovat si celý text, který má třicet řádků, když polovinu z nich pak z informačního hlediska nevyužijeme,“ dodal.
Na co si dát pozor v češtině
Podle Vepřeka je také u žáků v češtině častá nepozornost. „Typicky má student posoudit pád slova v kontextu. Je to třeba slovo, která má v prvním, čtvrtém, šestém pádě úplně stejný tvar a když student nekouká na kontext a kouká jen na tvar a na slovo samostatně izolovaně, tak nemá šanci to doopravdy poznat,“ vysvětluje.
Doporučuje také, aby si žáci dali pozor na zápory. „To je takový věčný problém. Jakmile je uvedeno: ‚Ve které větě je informace, která neodpovídá textu,‘ tak studenti velmi často hledají to, co odpovídá,“ podotýká s tím, že by žáci měli číst celé zadání a velmi pozorně, včetně informací v závorkách. Zmínil, že cvičení na porozumění textu je v obzvláště v dnešní době velice důležitá věc pro celou společnost.
Když žák nestíhá, je podle obou pedagogů vždy lepší zaškrtnout náhodné tipy než nechat nezaškrtnutá políčka. „Jen si dejte pozor na ty úlohy, kde se píše více odpovědí,“ upozorňuje češtinář s tím, že v českém jazyce se objevuje jedna korektorská, kde se opravují pravopisné chyby, a druhá, kde se do jednoho rámečku píše více odpovědí. „U těch je důležité, že když něco uvedeme špatně, tak nám to sebere bod, který jsme získali za to, co jsme uvedli správně. Zdůrazňuji, do mínusu nikam jít nemůžeme. Jde jen o odečítání získaných bodů,“ zdůraznil s tím, že všude jinde je žádoucí uvést vše, co jde.
V čem žáci chybují v matematice
V případě matematiky se podle Chrobáka jsou největším strašákem slovní úlohy. „Je to hodně spojeno s čtenářskou gramotností, my často vnímáme matematiku jako výpočty. Mám mnoho žáků, kteří jsou výborní v počítání, ale selžou kvůli porozumění textu,“ dodává Chrobák s tím, že čtenářskou gramotností jsou myšleny i grafy či tabulky.
„Jsou to slovní úlohy, ale de facto porozumění je jedna věc, ale pak je převedení jazyka, textu do matematického jazyka. Je slovní úloha a já jí mám převést do rovnice, což jsou v podstatě dva různé jazyky. Něco jak čeština a angličtina. A já musím umět oběma jazyky mluvit, abych to dokázal propojovat a to je to náročné,“ vysvětluje a dodává, že jde i o příklad různých tabulek.
„To je jak kdybych četl v němčině. Čtenářská gramotnost není jen v češtině, což se letos ukázalo v testech nanečisto, které byly přepálené ve čtenářské gramotnosti, protože je to i časově náročné. A ti žáci v tom selhali, protože tam byla ani ne velká početní, ale velká čtenářská gramotnost a oni to nedokázali v testu dát do matematické rovnice,“ míní.
Dostatek spánku a pohybu
Vepřek pár dní před zkouškami přeje žákům hlavně klid, „aby se z toho nezbláznili“. Chrobák doporučuje žákům se před přijímačkami pořádně vyspat, mít dostatek pohybu a omezit večer technologie. „Ať se opravdu vyspí, protože ten mozek funguje úplně jinak, na kreativní úlohy a problémy, když je vyspaný, na což poukazuje hromada výzkumů,“ dodává.
Žákům rovněž doporučuje imaginaci. „Vždy si představuju, že v dané činnosti budu úspěšný. (…) Takže si představovat sebe, jak dělám ty zkoušky a užívám si to, takovým způsobem, že člověk maká, ale užívá si to a má z toho radost,“ dodává s tím, že se mohou zapojit rodiče a s žákem mluvit o tom, jak si představuje například překonávání překážek. „Imaginace je moc cenná dovednost a přijímačky jsou krásné přemostění do života, je to jedna z mnoha zkoušek,“ uzavírá.
