Aktual.: 8.11.2024 06:15

Praha – V rozhodnutí premiéra Petra Fialy (ODS) navrhnout odvolání Ivana Bartoše (Piráti) z funkce vicepremiéra a ministra pro místní rozvoj hrálo podle Bartoše významnou roli to, že pirátské vedení krátce předtím oznámilo rezignaci a svolání předčasného sjezdu. Bartoš v rozhovoru s ČTK řekl, že význam mělo i to, že občanští demokraté po krajských volbách už nepotřebovali Piráty kvůli skládání krajských koalic.

Pirátské vedení oznámilo rezignaci krátce po neúspěšných krajských volbách 22. září. Bartoš tehdy řekl, že do předsednictva znovu kandidovat nebude. Fiala navrhl Bartoše kvůli problémům stavebního řízení odvolat dva dny poté. „Myslím, že to hrálo významnou roli, schůzka s premiérem byla primárně o tom, co dál, co znamená rezignace, ke kterému je datu, kam směřuje pirátská strana,“ řekl Bartoš před sobotním sjezdem, který vybere nové vedení.

Piráti po rozhodnutí premiéra oznámili odchod do opozice. „Premiér na takový krok má samozřejmě právo, když to ale udělá podle koaliční smlouvy, a ne telefonem a 30 minut poté si nesvolá tiskovku, kde to oznamuje světu. Měl to udělat v souladu s koaliční smlouvou a nějakou politickou kulturou,“ uvedl Bartoš. Bývalý ministr připouští, že digitalizace stavebního řízení se nepovedla, jak si představoval, ale pracovalo se na nápravě.

Fialovi podle Bartoše navíc usnadnilo rozhodnutí i to, že Piráti neuspěli v krajských volbách a kromě Plzeňského kraje přišli o své zastupitele. „V krajích nemohla pokračovat třeba původní koalice včetně hejtmanů za ODS. V tu chvíli už Piráti nebyli relevantní, protože nepřekročili těch pět procent pro tvorbu krajských koalic. To si myslím, že také hrálo roli,“ uvedl Bartoš.

Fiala ČTK před dvěma týdny řekl, že jeho ruka směrem k Pirátům zůstává „podaná a náruč otevřená“. Doplnil, že neviděl důvod pro radikální odchod Pirátů z vlády, střet a ublíženectví. „V tuto chvíli je důvěra ztracená,“ oponuje Bartoš. Fiala podle něj na společné schůzce krátce před oznámením návrhu na odvolání nedal žádný signál, že by se k podobnému kroku chystal.

Piráti se nyní podle Bartoše musí soustředit na opoziční práci, protože dosavadní opozice v podobě ANO a SPD jen ukazovala, jak se to dělat nemá. „My v opozici vždy přicházeli s alternativou, byli nejlépe připravení a měli datovou základnu k rozhodnutím,“ uvedl. Opozice má hledat kompromisy a kritizovat tam, kde je to namístě. „A tvrdě vystupovat v momentu, kdy je rozhodnutí nějakým způsobem škodlivé, nedobré nebo rozbíjí nějakou dříve udělanou dohodu nebo slib,“ řekl.

O tom, zda by mohli Piráti po příštích volbách spolupracovat s koaličními partnery, s kterými se letos rozešli, případně rozhodnou všichni členové, uvedl Bartoš. Spolupráce s SPD, komunisty, ale třeba i ANO Andreje Babiše je podle něj nadále vyloučená. „Andrej Babiš v politice i komunikaci a způsobech je dalek tomu, co my si představujeme jako seriózního politika,“ uvedl.

Piráti podle Bartoše koalicí se STAN před posledními volbami vyslyšeli volání občanské společnosti, aby vznikly koalice s potenciálem Babiše porazit. Kvůli kroužkování na to doplatili velkým propadem ze 22 poslanců na čtyři. „Chtěl bych, abychom se vrátili do Sněmovny v plné síle a měli dvouciferný výsledek. Tak to myslím, že to bude směřovat i nové předsednictvo,“ řekl.

Zelení se minulý týden na sjezdu usnesli, že vyzvou Piráty a další strany k volební spolupráci. Bartoš připomněl, že i v roce 2017 Piráti přibrali na kandidátky další uskupení. Mluvit o možné koalici před sněmovními volbami v příštím roce ale považuje za předčasné. „Já si myslím, že musíme zamakat ve sněmovní práci, abychom opravili ten procentuální propad, který nastal v té turbulentní době,“ uvedl.

Bývalý vicepremiér Ivan Bartoš se po víkendovém konci v čele Pirátů chce zaměřit na svou práci ve Sněmovně. Jako nový člen kontrolního výboru tam chce zúročit své dosavadní zkušenosti. I v budoucnosti se chce věnovat společenským otázkám, zatím však nedokáže říct, zda cestou další kandidatury do Sněmovny nebo jiným způsobem. Řekl to v rozhovoru s ČTK před sobotním celostátním fórem strany, které zvolí nové vedení.

Bartoš s celým předsednictvem Pirátů oznámil rezignaci po nevydařených zářijových krajských volbách. Dlouholetý předseda tehdy rovnou oznámil, že funkci nebude obhajovat. „Otázkám společnosti bych se chtěl věnovat dál. Zda to bude za rok přes kandidaturu do Poslanecké sněmovny, nebo ta cesta povede jinudy, to asi teď takhle brzo nedokážu říct,“ uvedl.

Cesta podle něj nekončí rezignací na vedení strany nebo odvoláním z vlády. „Já vždy říkal, že se budu snažit pomáhat tam, kde to je potřeba, což nemusí být a priori skrz politiku, ale i třeba občanské aktivity. Jsem stále členem pirátské strany a doufám, že know-how z politiky i vedení strany bude sdílené s novým předsednictvem,“ dodal.

Rozhodnutí odejít z vedení strany bylo těžké. „Já vždy říkal, že pokud bude zájem, tak ty věci budu dělat. Nemyslím si, že by v danou chvíli nebyl zájem, ale nebyl jsem si jist, jestli na pozici předsedy pod tím poměrně velkým mediálním a politickým tlakem zvenčí v danou chvíli dokážu tu stranu směřovat. Nemám žádný patent na rozum a myslím si, že volba nového předsednictva je v tuto chvíli správná a strana ji potřebuje,“ dodal.

Ve čtvrtek se Bartoš poprvé zúčastnil zasedání kontrolního výboru, jehož členem se nově stal. „Chci se dívat na to, jakým způsobem se hospodaří s veřejnými prostředky a čerpají se dotace. I to know-how, které mám z vlády a z práce ministerstva pro místní rozvoj zúročit tam,“ uvedl.

Ve Sněmovně chce hlídat osudy zákonů, které vláda slíbila ještě s Piráty. „Je ještě spousta věcí, které jsme navrhovali jako vládní strana i za ministerstvo pro místní rozvoj. Je to reforma antimonopolního úřadu, zákon o podpoře bydlení. To je potřeba dotáhnout a dohlédnout, aby se plnilo programové prohlášení,“ uvedl. Ocenil, že nový ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek (STAN) slíbil „nevykostit“ zákon o podpoře bydlení a dotáhnout jeho prosazování. Doufá v to, že bude trvat i na reformě antimonopolního úřadu.

Kabinetu ale Bartoš vyčítá to, že v poslední době některé sliby opouští. „Jsou tam věci, které z mého pohledu jdou šejdrem,“ uvedl. Zmínil iniciativu ODS a TOP 09 zúžit v důchodové reformě výčet náročných profesí u dřívějších penzí. „Najednou se také objevilo, že nejsou peníze na dětské skupiny, byť se to připravovalo. V programovém prohlášení je i spousta věcí, které se týkají digitalizace,“ uvedl. Piráti chtějí tlačit také mimo jiné na podporu komunitní energetiky.

Nové vedení by podle končícího předsedy Pirátů Ivana Bartoše mělo straně dodat nový impulz a posunout ji nějakým, třeba i novým směrem. Bartoš v rozhovoru s ČTK řekl, že Piráti by se především měli snažit rozptylovat obavy lidí z budoucnosti, které mají už od covidové pandemie. Věří v to, že si Piráti zvolí dobré vedení, strana podle něj disponuje řadou zkušeností a expertů.

Bartoš oznámil rezignaci se zbytkem předsednictva po neúspěšných zářijových krajských volbách. Do volby předsedy Pirátů se před sjezdem přihlásilo šest adeptů, hlavními favority jsou náměstek pražského primátora Zdeněk Hřib a bývalý senátor Lukáš Wagenknecht. Na místopředsedy kandiduje 11 lidí.

Bartoš doporučení dávat nebude, ale kandidatury sleduje. Oceňuje, že kandidáti zdůrazňují to, že je lidem potřeba dodávat reálné výsledky. „Což se nám daří i v opozici i ve vládě,“ uvedl. Doplnit to musí i další pilíř, kterým je efektivita a srozumitelnost strany, což vyžaduje vnitřní reformy, řekl Bartoš. „Byť někdo třeba s nostalgií přemýšlí, jak to bylo před deseti lety, kdy nás bylo míň a neměli jsme zkušenost z politiky,“ uvedl.

Vyzdvihl, že budoucí lídři Pirátů hovoří o nutnosti rychle reagovat, produkovat návrhy a vybojovat výsledky. „Myslím, že o tom hovoří kandidáti velmi podobně, byť to třeba každý nazývá jinak,“ dodal.

Bartoš stál u zrodu Pirátů a předsedou strany byl v letech 2009 až 2014. Po dvouleté přestávce se do funkce vrátil v dubnu 2016. Piráti se pod jeho vedením dostali do obou komor Parlamentu a prosadili se i do vlády a Evropského parlamentu. V Praze měli v minulém volebním období primátora. Po neúspěchu v letošních krajských a evropských volbách podle Bartoše bylo logické, že celé předsednictvo rezignovalo. „Doufám, že to bude nový impulz a že se pirátská strana pohne nějakým, třeba i novým směrem,“ uvedl. Mohou to být i palčivá témata, se kterými Piráti nejsou spojovaní, ale odborníky na ně mají.

Na sjezdu chce promluvit ve smyslu, že strana musí reagovat na potřeby lidí a zlepšovat život. „Já bych chtěl, aby se lidé nebáli toho, co bude. Lidé od doby covidu žijí spíše v obavách, tak aby mohli koukat dopředu, že je čekají změny k lepšímu. To si myslím, že je asi nejsilnější message, s kterou já třeba budu vystupovat na celostátním fóru,“ dodal.

Při rekapitulaci svého působení v čele strany Bartoš vyzdvihl, že se podařilo zanechat pozitivní otisk v tom, co se děje ve společnosti. Je také rád, že za Piráty nikdy nestáli žádní „šíbři“, finanční skupiny či oligarchové. Zmínil první vstup do Sněmovny v roce 2017 a následnou činnost opozičního pirátského poslaneckého klubu, ale i zisk tří mandátů v evropských volbách v roce 2019 a úspěšné minulé krajské volby.

Podíl.