
Aktualizace: 21.05.2024 12:26
Berlín – Za velkého zájmu médií a za značných bezpečnostních opatření dnes ve Frankfurtu nad Mohanem začala druhá z celkem tří větví rozsáhlého procesu se členy extremistické skupiny Říšští občané kolem potomka šlechtického rodu Heinricha XIII. Prinze Reusse, kteří podle obžaloby chtěli násilně převzít moc nad Německem. V dnes započaté části procesu se zodpovídá devět lidí včetně Reusse, které státní zastupitelství označilo jako vedení spiklenců.
Proces je natolik rozsáhlý, že první verdikty je možné očekávat nejdříve v příštím roce. Zpravodajská televize Welt v dnešním příspěvku z Frankfurtu poznamenala, že před vynesením rozsudků může uplynout i několik let.
Skupinu v čele s Reussem spojoval podle vyšetřovatelů odpor k současnému demokratickému zřízení, zastávala rovněž různé spiklenecké teorie. Jako k zastřešující ideologii se obžalovaní hlásili k hnutí Říšských občanů, které trvá na pokračování Německé říše na základě ústavy z roku 1871. Hnutí má podle kontrarozvědky v 84milionovém Německu asi 21.000 sympatizantů.
Pučisté v čele Prinzem Reussem chtěli zaútočit na Spolkový sněm, pozatýkat poslance, členy vlády a také zemské a regionální představitele, v plánu byly i popravy. Prinz Reuss se podle vyšetřovatelů chtěl následně ujmout moci jako regent, připravenou měl i obdobu vládního kabinetu. Kontroly nad justicí by se podle těchto představ ujala někdejší poslankyně za pravicově populistickou Alternativu pro Německo (AfD) a soudkyně Birgit Malsacková-Winkemannová.
Policie proti skupině zakročila v prosinci 2022. Razie se tehdy konaly nejen v Německu, ale také v Rakousku a Itálii.
Kvůli soudu, který je svým rozsahem v poválečném Německu jedinečný, vznikla ve Frankfurtu nad Mohanem za několik milionů eur nová hala o ploše 1300 metrů čtverečních. Akta k případu jsou nyní uložena v 800 šanonech a jen žaloba má přes 600 stránek. Vypovídat bude okolo 240 svědků a jednací dny jsou naplánovány prozatím do ledna 2025.
Již na konci dubna začal ve Stuttgartu soud s dalšími devíti lidmi, označovanými jako vojenské křídlo spiknutí. Právě ozbrojená část skupiny by zajistila s pomocí násilí moc politickému vedení, které by se opíralo o zhruba tři stovky vojensky organizovaných regionálních svazů. V červnu pak soud v Mnichově otevře ještě třetí větev procesu, která se bude soustředit na řadové členy.
Vzhledem k rozdělení procesu se očekává, že soudci z jednotlivých větví budou jako svědci vypovídat v ostatních částech. Německá média proto již nyní píší o cirkusu na kolečkách. Několik právních zástupců obžalovaných mezitím vyzvalo ke sjednocení celého procesu, neboť rozdělení považují za nevýhodné pro své klienty.
Pozornost poutá také vysoký věk některých obžalovaných. Například Prinzi Reussovi je 72 let a bývalému důstojníkovi a výsadkáři Rüdigeru von Pescatoremu, který měl na starosti vojenské křídlo, je 70 let. Krátce po policejních raziích spolupředsedkyně AfD Alice Weidelová zpochybnila závažnost celé kauzy, když skupinu označila za důchodce a jejich plány za puč se seniorskými chodítky.
Média v komentářích se proti takovému zjednodušování případů ohradila. „Konspirační teorie mohou znít šíleně. Ty, co v ně uvěří, to ale žene stále hlouběji, takže je to může dohnat až do extrémů,“ napsal zpravodajský portál t-online.de. Také zpravodajská relace Tagesschau veřejnoprávní stanice ARD varovala, že skupina by sice demokratické zřízení v Německu neohrozila, ale byla rozhodně nebezpečná, neboť k dosažení cílů chtěla zabíjet.
Začátek dnešního soudu sledovaly podobně jako ve Stuttgartu všechny hlavní německé zpravodajské stanice, přítomny byly i zahraniční štáby. Ze záběrů, než soudce nechal vyklidit jednací síň, bylo patrné, že každý z obžalovaných má dva i více právních zástupců.