Komerční prezentace Aktual.: 3.03.2025 18:59
Berlín – V Německu dnes vpodvečer začalo další kolo sondážních rozhovorů konzervativní unie CDU/CSU pravděpodobného budoucího kancléře Friedricha Merze se sociálními demokraty (SPD) o sestavení nové vlády. Původně chtěly strany v jednáních pokračovat až v příštích dnech, tlak na vytvoření kabinetu ale zvýšila páteční schůzka amerického prezidenta Donalda Trumpa s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Bílém domě, píší německá média. CDU/CSU a SPD by se kvůli napjaté geopolitické situaci mohly pokusit kabinet sestavit dříve, než původně plánovaly.
Předčasné parlamentní volby na konci února vyhráli Merzovi konzervativci s 28,5 procenta hlasů. Sociální demokraté, které do voleb vedl kancléř Olaf Scholz, skončili na třetím místě s nejhorším výsledkem od konce druhé světové války. Dostali 16,4 procenta hlasů. Druhé místo obsadila s pětinou hlasů Alternativa pro Německo (AfD), která je označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou stranu.
CDU/CSU oslovila záhy po volbách SPD, první sondážní rozhovory o vytvoření nové vlády zahájily strany v pátek. Merz by chtěl mít vládu hotovou do Velikonoc. „Možná to ale půjde rychleji,“ řekl dnes vrcholný představitel frakce CSU/CSU ve Spolkovém sněmu Thorsten Frei. Všichni zúčastnění podle něj vědí, „co je ve hře“.
Podle německých médií neměli politici v plánu sejít se na dalších jednáních hned dnes. Hádka amerického prezidenta Trumpa s ukrajinským prezidentem Zelenským v pátek v Oválné pracovně přímo před kamerami médií ale podle nich zvýšila tlak na rychlé vytvořené stabilní německé vlády. Iniciativu ve snaze zmobilizovat Evropany převzali britský premiér Keir Starmer a francouzský prezident Emmanuel Macron.
V Německu se v této souvislosti debatuje také o tom, zda nebude třeba schválit některá opatření ještě ve starém složení Spolkového sněmu. Nový, který Němci zvolili 23. února, se musí sejít do 30 dní od voleb, tedy nejpozději 25. března. Především Merz ale uvažuje o tom, že by mohl poslance svolat před tímto datem mimo jiné kvůli schválení zvláštního fondu, který by byl určen k dalšímu financování investic do obrany. Hovoří se i o druhém fondu, který by obsahoval peníze na investice do německé infrastruktury. V obranném fondu by mohlo být podle německých médií 400 miliard eur (deset bilionů Kč) a v infrastrukturním 500 miliard (12,5 bilionu Kč).
Úvahy o schvalování čehokoli ve starém složení sněmu kritizují Alternativa pro Německo a postkomunistická Levice. Strany z pravého a levého okraje německé politické scény budou mít v novém Spolkovém sněmu společně takzvanou blokační menšinu, protože obsadí více než třetinu křesel. Ke změnám ústavy, ale i ke schválení zvláštních fondů je třeba dvoutřetinová většina hlasů zvolených poslanců.
