V Myanmaru začaly první parlamentní „volby“ od vojenského převratu v roce 2021. Hlasování se z bezpečnostních důvodů koná ve třech kolech, poslední se uskuteční 25. ledna, podotýká agentura Reuters. Lidé míří k urnám v době, kdy ve velké části země zuří občanská válka. Vládnoucí vojenská junta tvrdí, že „volby“ pro zemi znamenají šanci na nový politický a ekonomický začátek. Západní kritici však zpochybňují důvěryhodnost hlasování. Předpokládá se, že junta zůstane i nadále u moci.
Junta v únoru 2021 svrhla demokraticky zvolenou vládu vedenou nositelkou Nobelovy ceny za mír Do Aun Schan Su Ťij z Národní ligy pro demokracii (NLD). Junta puč zdůvodnila údajnými podvody při volbách z listopadu 2020, které drtivě vyhrála NLD. Armáda po převratu ostře zakročila proti pokojným protestům, což napříč celou zemí vyvolalo četná povstání.
Favoritem voleb je Strana svazové soudržnosti a rozvoje, která je spojená s armádou. Osmdesátiletá Su Ťij se nynějších voleb neúčastní, protože si odpykává 27letý trest odnětí svobody na základě obvinění, která jsou považována za politicky motivovaná. NLD byla v roce 2023 rozpuštěna poté, co se odmítla zaregistrovat podle nových vojenských pravidel.
Kritici včetně OSN, některých západních zemí a skupin pro lidská práva označují hlasování za nesvobodné, nespravedlivé a nedůvěryhodné, neboť se jich nemohou účastnit protijuntovské politické strany.
Vůdce junty Min Aun Hlain přesto tvrdí, že nynější „volby“ jsou „svobodné a spravedlivé“, přestože je organizuje armáda. V největším barmském městě Rangúnu dnes panují zpřísněná bezpečnostní opatření. Před volebními místnostmi stojí ozbrojené stráže a na silnicích hlídkují vojenské vozy, píše agentura AP.
Nevládní organizace uvedly, že od násilného převzetí moci v zemi zemřelo zhruba 7200 lidí a dalších více než 29 tisíc bylo zatčeno. Odhadem 3,6 milionu lidí muselo v Barmě utéct ze svých domovů a podle Reuters často skončilo v provizorních přístřešcích a s omezeným přístupem k jídlu, zdravotní péči a pitné vodě. Podle hodnocení OSN bude v příštím roce potřebovat humanitární pomoc téměř třetina z 51,3 milionu obyvatel země.
