Po uzavření volebních místností vede v Moldavsku po sečtení 71 procent hlasů proevropská Strana akce a solidarita (PAS) se 44 procenty hlasů, uvádí tamní ústřední volební komise. Proruský Vlastenecký blok komunistických a socialistických stran (BEP) zatím získal 28 procent. Hlasování je vnímáno jako volba mezi integrací země do Evropské unie a návratem do sféry vlivu Moskvy.
Volební místnosti se zavřely ve 20:00 SELČ. Voliči určí nové obsazení 101členného parlamentu. Analytici očekávají těsný výsledek mezi dvěma stranami. Po sečtění hlasů prezidentka Maia Sanduová jmenuje premiéra, který obvykle pochází z vítězné strany nebo bloku. Ten se pokusí sestavit novou vládu. Navrhovanou vládu pak musí schválit parlament.
Očekává se, že důležitou roli ve volbách bude mít velká moldavská diaspora. Loni, v druhém kole prezidentských voleb, které bylo rovněž vnímáno jako volba mezi Východem a Západem, odevzdalo hlasy v zahraničí rekordních 327 tisíc voličů. Z nich 82 procent podpořilo Sanduovou, což jí nakonec zajistilo znovuzvolení.
Současná prozápadní vláda opakovaně Moskvu obviňuje z vměšování do vnitřních záležitostí, z dezinformačních kampaní ve snaze svrhnout vládu a ze zasahování do voleb. Moskva tato obvinění odmítá.
Moldavsko, kde žije zhruba 2,5 milionu obyvatel, patří k nejchudším státům v Evropě. Nezávislost na Sovětském svazu vyhlásilo v srpnu 1991 a od počátku nezávislosti musí řešit otázku ruskojazyčné a Moskvou podporované, avšak mezinárodně neuznané Podněsterské republiky. Ta se odtrhla od Moldavska na počátku 90. let, když separatisty aktivně podpořili ruští vojáci. Rusko v regionu udržuje vojenský sbor, který označuje za mírovou misi.
