O šestitýdenním příměří v Pásmu Gazy se v neděli jedná v Káhiře. Na místo dorazila delegace teroristického hnutí Hamás, naopak zástupci židovského státu podle listu The Times of Israel (ToI) do egyptské metropole nedorazili. Podle médií totiž teroristé nezaslali do Jeruzaléma seznam žijících rukojmích a požadavky na výměnu. Na místě jsou podle agentury AFP také prostředníci – zástupci Spojených států, Kataru a hostitelského Egypta.
„Cesta k příměří je nyní, doslova v tuto hodinu, přímočará. A na stole je dohoda. Existuje rámcová dohoda,“ řekl agentuře Reuters zástupce USA. Deník ToI nicméně napsal, že Izrael neobdržel seznam žijících rukojmí, o který žádal. Hnutí Hamás také nereagovalo na dotaz, kolik palestinských vězňů musí propustit za každého rukojmího. Kvůli tomu země do egyptského hlavního města své zastoupení nevyslala.
„Izraelci potřebují vědět, kteří lidé stále ještě v Gaze jsou,“ přiblížil ve vysílání ČT komentátor Českého rozhlasu Jan Fingerland. Jde podle něj o to, aby Hamás nemohl „donekonečna vydírat“ izraelskou stranu s propouštěním rukojmí – jinými slovy, aby se neukázalo, že teroristé všechny rukojmí „zdánlivě“ propustili, ale ve skutečnosti další stále drželi.
Studio ČT24: Komentátor Českého rozhlasu Jan Fingerland o vyjednávání v Káhiře (zdroj: ČT24)
„Logicky je nevýhodné odhalit všechny karty. Tudíž se hraje někde v pozadí jednak o čas, ale zároveň se pravděpodobně různí hráči – jako jsou Katar, Spojené státy a Egypt – snaží uplatnit svoje názory,“ pokračoval Fingerland. Domnívá se prý, že toto „přetahování“ potrvá ještě několik dní.
Poté se snad podaří propustit část Izraelců vězněných v Gaze výměnou za nějaké příměří a za další propuštění Palestinců vězněných v Izraeli, odhadl. Nejdůležitější položkou ve vyjednávání bude prý právě příměří.
Pro Izraelce by bylo z hlediska jejich PR nevýhodné, pokud by museli zahájit útok na Rafáh, navíc na začátku ramadánu, do kdy dali teroristům z Hamásu ultimátum. Židovský stát totiž čelí opakovaně kritice svých spojenců včetně Spojených států, kteří vystupují i na obhajobu civilistů v Gaze.
Washington nadále trvá na tom, že dohoda o příměří je blízko a měla by být uzavřena včas, aby se boje zastavily do začátku ramadánu, který nastane za týden. Válčící strany podle americké diplomacie však na veřejnosti nenaznačily, že by ustoupily od svých předchozích požadavků.
Naposledy k pokračování jednání o okamžitém příměří v regionu vyzval i papež František. „Aby mohli být propuštěni všichni (izraelští, pozn. red.) rukojmí (…) a aby civilní obyvatelstvo (Gazy, pozn. red.) mělo bezpečný přístup k naléhavě potřebné humanitární pomoci,“ prohlásil během modlitby na náměstí svatého Petra.
„Hamás vidí, že čas pracuje pro něj,“ poznamenává Fingerland právě s ohledem na mezinárodní tlak na Izrael.
Ministr obrany zamířil do Washingtonu, přímé pověření však neobdržel
Do Washingtonu bez oficiálního státního pověření zamířil v neděli izraelský ministr obrany Benny Ganc, napsala agentura AP. Připomněla, že centristický politik ve vztazích se Spojenými státy působí jako protiváha výrazně pravicových spojenců premiéra Benjamina Netanjahua.
Spojené státy chtějí dosáhnout pokroku při vytváření palestinského státu, připomíná AP. Proti tomu se ovšem rázně staví právě Netanjahu. Ganc se k této věci dosud jasně nevyjádřil. Ve Washingtonu má jednat s viceprezidentkou Kamalou Harrisovou a poradcem Bílého domu pro Národní bezpečnost Jakem Sullivanem.
Válka mezi Izraelem a hnutím Hamás začala loni 7. října, když teroristé zaútočili na jižní Izrael. Na 1200 lidí tam pozabíjeli a dalších zhruba 250 unesli na palestinské území. Palestinské ministerstvo zdravotnictví, které kontroluje Hamás, prohlásilo, že za téměř pět měsíců si izraelská ofenziva v Pásmu Gazy vyžádala 30 410 mrtvých, většinu z nich tvoří civilisté. Tyto údaje není možné nezávisle ověřit.
