
Aktual.: 22.02.2025 07:20
Praha – Ministerstvo zahraničí se v humanitární pomoci Ukrajině napadené Ruskem od začátku zaměřovalo zejména na zdravotnictví či poskytování přístřeší pro vnitřně vysídlené osoby, později k prioritám přibyla i energetika. Do pomoci jsou zapojeny i české firmy, neziskové organizace, univerzity a veřejné instituce. Česká diplomacie podpořila i program na zajištění dodávek ukrajinského obilí a dalších komodit do zemí ohrožených hladem a podvýživou. Vyplývá to z údajů, které má ČTK k dispozici.
Na humanitární a stabilizační pomoc vláda v roce 2022, kdy Rusko zaútočilo na Ukrajinu, vyčlenila mimořádné prostředky ve výši 420 milionů korun. V dalších letech byla pomoc financována z Programu humanitární, stabilizační, rekonstrukční a hospodářské asistence Ukrajině na období 2023 – 2025. Na program bylo každoročně vyčleněno půl miliardy korun.
Zprvu byla prioritou pomoc zejména ve zdravotnictví, jednalo se o vybavení nemocnic, sanitky a zdravotnické autobusy či mobilní zdravotnická zařízení. Dále se ministerstvo soustředilo na poskytování přístřeší pro vnitřně vysídlené osoby, později k prioritám přibyl také energetický sektor.
Ministerstvo za tři roky uskutečnilo řadu projektů, například dodávku autobusu se zdravotnickým vybavením včetně operačního stolu, určeného pro nouzové medicínské zákroky a převoz zraněných osob do zdravotnických zařízení. MZV finančně podpořilo také dodávku mobilní zdravotnické jednotky intenzivní péče či mobilní stanové kliniky. U vybraných urgentních služeb Česko podpořilo vybudování operačních sálů v podzemí, aby byly lépe chráněné před zničením.
V zimních obdobích úřad financoval víc než 1500 plynových topidel pro obyvatele Dněpropetrovské a Krivorožské oblasti, kteří neměli dostatečný přísun tepla a elektřiny po ruském bombardování energetické infrastruktury. Poslední dodávka 508 topidel dorazila do Dnipra v pondělí. Česko také dodalo velké kogenerační jednotky či mikroturbíny za téměř 30 milionů korun.
Do pomoci jsou podle ministerstva zapojeny české firmy, neziskové organizace, univerzity i veřejné instituce. Kromě Ukrajiny podporuje Česko také ukrajinské uprchlíky a hostitelské komunity v Moldavsku. S ohledem na masivní přesuny civilistů z oblastí bojů na západ Ukrajiny se také úřad podílel na zajištění nouzových přístřeší.
Ministerstvo v této souvislosti finančně podpořilo i projekty českých neziskových organizací na budování obydlí z místně dostupných materiálů, renovace kolektivních ubytovacích kapacit, ale i dodávky českých firem, například u obytných kontejnerů. „Finanční podpora na tento druh pomoci představuje až 80 milionů korun,“ uvedl resort.
Česká diplomacie příspěvky ve výši 24 milionů korun podpořila rovněž společný program ukrajinské vlády a Světového potravinového programu Grain from Ukraine na zajištění dodávek ukrajinského obilí a dalších zemědělských komodit do zemí ohrožených hladem a podvýživou. „Tento program pomáhá na jedné straně zachovat odbyt zemědělské produkce pro Ukrajinu, na druhé zmírňovat globální dopady války na potravinové zabezpečení zemí Afriky či Blízkého východu. Aktuálně ČR podporuje realizaci mimořádné dodávky obilí do Sýrie,“ sdělilo ministerstvo.
Česko se také dvěma projekty zapojilo do Nástroje EU pro Ukrajinu. Národní rozvojová banka (NRB) získá záruky EU na projekty obnovy kritické infrastruktury se zapojením českých firem. NRB pak společně s Českou rozvojovou agenturou získá také i program založený na zvýhodněných úvěrech i grantech na obnovu ukrajinských nemocnic. Oba programy přinesou po 160 milionech eur (čtyři miliardy korun), česká strana se na financování podílí z 20 až 30 procent.