Parlamentní volby v Grónsku vyhráli opoziční Demokraté, kteří s nezávislostí ostrova na Dánsku nespěchají. Informovala o tom agentura Reuters. Kampaň před hlasováním ovládly výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa, který opakovaně vyjádřil zájem Grónsko získat.
Demokraté v předčasných volbách obdrželi 29,9 procenta hlasů, druhá skončila opoziční centristická a populistická strana Naleraq, které dalo hlas 24,5 procenta lidí. Naleraq si na rozdíl od vítězného uskupení přeje rychlé odříznutí od Dánska.
Vládnoucí strana Inuitské společenství (Inuit Ataqatigiit) a její koaliční partner Pokroková strana (Siumut), které také volí pomalejší cestu k nezávislosti, získaly podle Reuters dohromady 36 procent hlasů, což je o třicet procent méně než ve volbách v roce 2021. Podle agentury AFP se tato uskupení umístila na třetím a čtvrtém místě.
Trumpův zájem
Trump od lednového nástupu do Bílého domu sliboval učinit z Grónska, které je nyní autonomním územím Dánska, součást Spojených států. Prezident argumentoval tím, že ostrov je životně důležitý pro bezpečnost USA.
„Pevně podporujeme vaše právo na určení vlastní budoucnosti. A pokud se pro to rozhodnete, přivítáme vás do Spojených států amerických,“ uvedl Trump na adresu obyvatel Grónska v nedávném projevu před oběma komorami amerického Kongresu. Zároveň ale prohlásil, že ostrov získá „tak či onak“ a v minulosti nevyloučil použití vojenské síly. Spojení s USA opakovaně odmítla Kodaň i většina obyvatel Grónska.
Načasování referenda
Bývalá dánská kolonie má od roku 2009 rozsáhlou autonomii, která zahrnuje i právo vyhlásit nezávislost na Dánsku na základě referenda.
Grónský premiér Múte Egede předčasné volby vyhlásil proto, že země se podle něj nachází v obtížných časech, jaké ještě nezažila. Otázky sebeurčení jsou v Grónsku často diskutované i bez ohledu na Trumpova prohlášení a v dosavadním 31členném parlamentu měly většinu strany prosazující nezávislost a vypsání referenda o odtržení. Diskutuje se tak především o tom, kdy by mělo být vyhlášeno.
Web Politico uvádí, že myšlenku plné suverenity v Grónsku podporuje mnoho lidí, nicméně někteří si nejsou jistí, co by to obnášelo z hlediska obrany země a její ekonomiky, která by se musela obejít bez dotací ve výši stovek milionů dolarů ročně z Dánska.
Největší ostrov světa s většinou území za severním polárním kruhem obývá asi 56 tisíc lidí převážně inuitského původu. Volební právo má podle BBC asi 44 tisíc z nich.
Nerostné bohatství
Grónsko mělo díky své poloze zásadní roli při obraně Severní Ameriky za druhé světové války, kdy ho USA obsadily, aby zajistily, že nepadne do rukou nacistického Německa, a aby chránily životně důležité dopravní cesty v Severním Atlantiku.
Washington si po druhé světové válce ponechal v Grónsku leteckou základnu Thule, nyní známou jako vesmírná základna Pituffik. Je důležitou součástí amerického systému včasné výstrahy před útokem mezikontinentálními balistickými střelami.
Ostrov má velká ložiska takzvaných vzácných nerostů, které jsou potřebné při výrobě počítačů a chytrých telefonů nebo technologií potřebných k odklonu od využívání fosilních paliv.
Podle Americké geologické služby jsou u něj zřejmě také ložiska ropy a zemního plynu. AP píše, že obyvatelé Grónska mají zájem na využívání těchto zdrojů, v zemi ovšem platí přísné předpisy pro ochranu životního prostředí. Nad možností těžby se rovněž vznášejí otázky kvůli drsným klimatickým podmínkám.
