Nedaleko pyramid v Gíze se otevírá nové muzeum starověkého Egypta. Výstavba monumentálního objektu trvala přes dvě desetiletí a údajně jde o největší muzeum na světě. Egyptská vláda si dělá naděje, že zpřístupnění více než padesáti tisíc exponátů na jednom místě pomůže cestovnímu ruchu.
Budova Velkého egyptského muzea (GEM) architektonicky odkazuje na nedaleké pyramidy, na něž lze ostatně dohlédnout. Monumentální fasáda různě využívá tvaru trojúhelníku. Stavba v hodnotě jedné miliardy dolarů (21 miliard korun) vznikla podle návrhu irského studia Heneghan Peng Architects.
Muzeum v Gíze má předčít co do počtu exponátů i pařížský Louvre, v němž se nachází přibližně 35 tisíc děl. Mnoho exponátů se muselo převézt z Egyptského muzea v Káhiře, další pocházejí z nedávných archeologických objevů, například z nekropole v Sakkáře, komplexu pyramid a hrobek ležících pár kilometrů od nového muzea.
Nadživotní faraon a 500 metrů čtverečních
V prostorném atriu návštěvníky přivítá monumentální žulová socha faraona Ramesse II. Tato 3200 let stará a jedenáct metrů vysoká socha dříve stála na kruhovém objezdu před hlavním vlakovým nádražím v Káhiře.
Součástí muzea jsou dvě výstavní haly věnované pěti tisícům artefaktům ze sbírky faraona Tutanchamona. Výstava celé kolekce bude k vidění poprvé od roku 1922, kdy britský archeolog Howard Carter objevil Tutanchamonovu hrobku v Luxoru. Staré Egyptské muzeum v Káhiře totiž nemělo dostatek prostoru, aby všechny poklady z hrobky vystavilo najednou.
Muzeum se rozkládá na 500 metrech čtverečních a kromě výstavních prostor zahrnuje také dětské muzeum, konferenční a vzdělávací centra, obchodní zónu a restaurátorské pracoviště. Všechny sály jsou vybaveny moderními technologiemi a multimediálními prezentacemi. „Používáme jazyk, kterým mluví současná generace Z. Ta už nečte popisky u exponátů, ale komunikuje prostřednictvím technologií,“ řekl generální ředitel muzea Ahmed Ghoneim.
V muzeu budou k vidění i nálezy českých archeologů. „Hlavně sochy významných staroegyptských panovníků nalezené v archeologické lokalitě Abúsír. Českoslovenští a posléze čeští egyptologové tam provádějí výzkum už od 60. let minulého století,“ uvedl pro Českou televizi Jaromír Krejčí z Českého egyptologického ústavu.
Muzeum jako důvod přijet, Rudé moře jako důvod se zdržet
Egyptská vláda do projektu přibližujícího život a dobu starověkých Egypťanů vkládá velké naděje. Očekává, že se stane významným zdrojem příjmů a že pomůže znovu nastartovat cestovní ruch.
Podle oficiálních údajů zamířilo do Egypta v loňském roce 15,7 milionu návštěvníků, kteří utratili rekordních patnáct miliard dolarů. V letech 2015/16 se cestovní ruch propadl na minimum, když vynesl jen 3,8 miliardy dolarů, což bylo důsledkem dlouhodobých politických nepokojů.
Političtí představitelé věří, že by muzeum mohlo přilákat až sedm milionů dalších návštěvníků ročně, což by pomohlo do roku 2030 zvýšit celkový počet turistů mířících ročně do Egypta na třicet milionů. Přičemž ideálně by se lidé v zemi měli zdržet a návštěvu muzea spojit třeba s pobytem u Rudého moře.
Aby bylo možné plně využít otevření GEM, musí být muzeum „doplněno velmi kvalitní turistickou infrastrukturou – hotely, dopravou a dalšími službami“, podotkl pro agenturu Reuters Ragui Assaad, který na Minnesotské univerzitě vyučuje mezinárodní ekonomickou politiku.
To znamená řešit problémy mimo jiné s dopravou v Káhiře, aglomeraci s odhadovanou populací dvacet tři milionů obyvatel. Silnice vedoucí k novému muzeu prošly rekonstrukcí a nedaleko GEM bylo postaveno nové letiště, aby se dalo snáze vyhnout přeplněným ulicím.
Ambice versus inflace a nestabilita
GEM je jedním z mnoha ambiciózních projektů prezidenta Abdala Fattáha Sísího. Ten od nástupu do úřadu v roce 2014 zahájil rozsáhlé investice do infrastruktury s cílem podpořit ekonomiku, která trpěla následky revolučních nepokojů za takzvaného arabského jara v roce 2011.
V posledních letech však tyto investice ekonomice příliš nepomohly. Podle deníku The New Arab Egypt čelí od roku 2022 hluboké hospodářské krizi. Zemi trápí vysoká inflace, prudký pokles hodnoty měny a rostoucí zahraniční dluh. K problémům přispěly dopady pandemie covidu-19, ruská válka na Ukrajině i nestabilita v sousedních regionech, zejména v Pásmu Gazy a v Súdánu.
Slavnostní otevření muzea bylo kvůli regionálním konfliktům několikrát odloženo.
