Komerční prezentace Aktual.: 26.06.2025 17:16
Praha – V Česku za poslední léta vzrostl podíl těch, kteří užívají tabákové a nikotinové produkty. Loni si je denně dalo 27 procent lidí, v roce 2023 to bylo 23 procent. Kouření klasických cigaret ubývá, naopak více se užívají e-cigarety, zahřívaný tabák či nikotinové sáčky. Výsledky vládní výroční zprávy o tabáku za loňský rok představila dnes na tiskové konferenci vedoucí Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti Pavla Chomynová. O situaci jednala dnes vládní rada pro koordinaci politiky v oblasti závislostí.
„V posledních deseti dvanácti letech pozorujeme dva takové trendy. Jedním z nich je pokles míry kouření klasických tabákových výrobků – to znamená cigaret, doutníků, dýmky – a naopak nárůst u alternativních výrobků, a to zejména v případě elektronických cigaret. Ke změnám dochází nejčastěji v nejmladší věkové kategorii od 15 do 24 let, tam sledujeme největší pokles míry kouření a současně největší nárůst míry užívání alternativních výrobků,“ řekla ČTK Chomynová. Zatímco v roce 2013 užívalo jakékoliv tabákové a nikotinové produkty 31 procent lidí a 23 procent si je dalo denně, loni to bylo 35 procent celkově a 27 procent denně.
Klasickou cigaretu si v posledním měsíci zapálila čtvrtina mladých od 15 do 24 let, denně téměř každý desátý. Největší podíl kuřáků běžných cigaret je mezi lidmi od 55 do 65 let. Kouří 34 procent z nich, denně pak 30 procent. E-cigarety užívá 17 procent mladých mezi 15 a 24 lety, denně čtyři procenta. Vůbec nejvíc uživatelů elektronických cigaret je mezi osobami od 20 do 24 let. Užívá je z nich pětina, denně téměř sedm procent.
Tabákové a nikotinové produkty je možné pořídit od 18 let. Podle loňské školní studie ESPAD ale sedm z deseti šestnáctiletých uvedlo, že si mohou cigarety snadno obstarat. Podle Chomynové je v Česku dostupnost produktů vysoká, rozšiřuje se i jejich nabídka. Zájem u mladých zvyšují atraktivní obaly a příchutě, vliv má i reklama či doporučení influencerů.
„Řada produktů nepůsobí jako tabák a nikotinové výrobky. Vypadají jako psací potřeby a podobně. Rodiče a pracovníci školy je ani nepoznají. Jsou také vnímány jako méně rizikové. Pro dlouhodobého kuřáka je efektivní a účelné přejít při odvykání na produkt s potvrzenou nižší rizikovostí, pro nekuřáky a děti a dospívající se ale nejedná o produkty bez rizika. Obsahují nikotin, mohou vést k závislosti a zdravotním dopadům,“ podotkla šéfka střediska.
Kouření může v Česku zhruba za pětinu všech úmrtí. Na nemoci, které prokazatelně způsobuje, ročně umírá 16.000 až 18.000 lidí. Příčinou jsou hlavně onemocnění srdce a cév a dýchací soustavy a také nádory. Ročně přibývá 6000 až 7000 pacientů s rakovinou plic. Téměř dvě třetiny případů se odhalí v pozdním stadiu. Podle zjištění doba dožití kuřáků bývá ve srovnání s nekuřáky kratší o deset až 14 let. Stát kvůli úmrtím, nemocnosti, snížení produktivity či výdajům na léčbu přichází ročně až o 170 miliard korun. Na spotřební dani se loni vybralo 54 miliard korun.
