
Aktual.: 6.03.2025 15:09
Praha – V Česku loni mírně ubylo obyvatel pod hranicí příjmové chudoby. Jejich podíl meziročně klesl z 9,8 na 9,5 procenta. Bylo jich tak kolem 998.200. Čisté příjmy domácností vzrostly o 7,2 procenta. Nejvíc se zlepšila příjmová situace důchodců. Nejhůř na tom byly neúplné rodiny s dětmi. V chudobě jich tak je 36 procent. Podíl příjmů domácností z důchodů v ČR postupně roste. Penze tvoří téměř pětinu celkové sumy. Podíl výdělků naopak klesá, loni se snížil na 60 procent. Za bydlení dala loni průměrná domácnost v průměru 8869 korun měsíčně, meziročně asi o sedm procent víc. Výsledky zjišťování o životních podmínkách domácností na tiskové konferenci zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
Statistici mapují životní podmínky pravidelně každý rok na jaře. Loni se ptali lidí z 11.300 domácností. Ukazatele odrážejí většinou stav předminulého roku a loňského jara.
Příjmová chudoba člověku hrozí, pokud nemá ani 60 procent mediánu čistého příjmu. Loni se hranice chudoby zvedla pro jednotlivce o 1389 korun na 18.163 korun. Pro dva dospělé byla o 2084 korun vyšší, činila 27.244 korun. Pro samotného rodiče s dítětem do 13 let dosahovala 23.693 korun, tedy o 1806 korun víc než v roce 2022.
V průměru měla domácnost v Česku na osobu 278.673 korun čistého. O rok dřív to bylo 259.850 korun. Částka se tak mezi lety 2022 a 2023 zvedla o 7,2 procenta. Nejvíc se příjmy meziročně zvýšily domácnostem důchodů, a to o 15 procent. Na osobu vzrostly z 224.160 korun na 257.882 korun. Důvodem byly valorizace a vyplácení výchovného. Nejméně si naopak polepšily příjmově neúplné rodiny s dětmi. Měly o 5,1 procenta víc než o rok dřív. Na osobu připadlo 184.328 místo 175.465 korun.
Podíl důchodců, kteří žijí v příjmové chudobě, tak díky navyšování penzí a bonusu za dítě mezi roky 2023 a 2024 výrazně poklesl. Snížil se i přes vysokou inflaci a zdražování z 18,9 na 12,5 procenta. U ostatních domácností míra i přes zvyšující se částky na osobu rostla. Pod stanovenou příjmovou hranicí bylo 36,3 procenta neúplných rodin s dětmi, o rok dřív to byla třetina. Míra chudoby u úplných rodin se zvedla ze 7,4 na devět procent a u domácností zaměstnanců ze 4,1 na 5,5 procenta.
Reálné čisté příjmy od roku 2013 do roku 2021 domácnostem každý rok rostly. Kvůli vysoké inflaci se propadly v roce 2022 meziročně o 6,5 procenta a v roce 2023 pak o 3,1 procenta. Předloni si proti předchozímu roku reálně polepšili jen důchodci, a to o 3,9 procenta. Úplné rodiny s dětmi přišly reálně o 6,5 procenta svých peněz a neúplné rodiny o 5,1 procenta. Zaměstnanecké domácnosti ztratily skoro 3,8 procenta.
Do desetiny domácností s nejnižšími příjmy patří většinou rodiny s dětmi. Tuto skupinu tvoří ze tří čtvrtin. Důchodci se naopak v příjmovém rozložení posunuli výš, většina z nich je kolem středu. Zaměstnanecké domácnosti spadají příjmově buď mezi chudší, nebo mezi bohatší. Nejméně se pohybují kolem příjmového středu. Velmi snadno či snadno vycházela loni se svými penězi necelá pětina domácností v Česku. Velké obtíže vyjít mělo asi 14 procent.
Podíl příjmů, které mají české domácnosti z výdělků, postupně klesá. V roce 2020 činil 63,4 procenta celkové sumy a loni 60,2 procenta. Naopak se zvedá část příjmů z důchodů. V roce 2020 z nich měly domácnosti 17,1 procenta svých příjmů, loni pak 19,5 procenta. Seniorů postupně přibývá, výdaje na důchody rostou.
Průměrná domácnost dala loni za bydlení 8869 Kč, meziročně asi o 7 % víc
České domácnosti podle ČSÚ vydávaly loni na bydlení v průměru 8869 korun měsíčně, tedy 16,6 procenta svých příjmů. Částka se meziročně zvedla zhruba o sedm procent. Předloni činila 8299 korun.
„Podíl výdajů za bydlení se meziročně nezměnil. Nejvíc za bydlení daly neúplné rodiny, a to jak absolutně, tak relativně. Důvodem je, že převážná většina neúplných domácností žije v nájemních bytech,“ uvedla statistička Táňa Dvornáková.
Neúplné rodiny s dětmi stálo bydlení měsíčně v průměru 10.910 korun. Bylo to 28,3 procenta jejich příjmů. Úplné rodiny s dětmi utratily za bydlení 10.220 korun měsíčně, tedy 14,4 procenta příjmu. Důchodce bydlení stálo 20,9 procenta jejich příjmu, vydali loni 6772 korun měsíčně. Domácnosti zaměstnanců zaplatily 8824 korun měsíčně, tedy 13,9 procenta příjmu.
České domácnosti zaplatily loni v průměru za bydlení zhruba o sedm procent víc než v předchozím roce. Výdaje se tak zvedly jako příjmy, podotkla statistička. Domácnostem se meziročně příjmy navýšily také přibližně o sedm procent.
Neúplné rodiny s dětmi se loni dostávaly také nejvíc do materiálního nedostatku. Pět ze 13 sledovaných položek, jako nový nábytek, týdenní dovolenou, neočekávaný výdaj 15.600 korun, maso obden či dostatečné vytápění, si nemohlo dovolit 27,1 procent domácností samoživitelek a samoživitelů s potomky. O rok dřív to bylo 26,7 procenta. Naopak podíl důchodců s potížemi klesl z 8,7 na osm procent. Celkově v takzvané materiální deprivaci žilo 6,1 domácností, předloni jich bylo 6,3 procenta.
Nejčastěji si lidé nemohli dovolit pořídit nový nábytek. Týkalo se to téměř 28 procent domácností v materiálním nedostatku. Neočekávaný výdaj by z nich nezvládla pětina, týdenní dovolenou by nemohlo pořídit asi 19 procent.
Celkem 6,5 % domácností v Česku potřebuje pro své blízké domácí péči
Zhruba každá patnáctá domácnost v Česku potřebuje pro své členy domácí péči, zjistil ČSÚ. Profesionální pomoc využívají necelá dvě procenta rodin. Víc než čtvrtina z nich si ji plně hradí. Vážná omezení kvůli zdravotním problémům ve svém životě má pak víc než procento českých dětí do 16 let.
Statistici se při zjišťování životních podmínek domácností ptali minulý rok na to, zda některý ze členů rodin nepotřebuje péči kvůli postižení, dlouhodobé nemoci či vysokému věku. Zajímali se o to, zda případnou pomoc poskytují profesionální zdravotníci či pracovníci sociálních služeb.
„Brala se v úvahu jak zdravotní, tak sociální zdravotní péče. Z výsledků vyplynulo, že 6,5 procenta domácností má doma nějakou osobu, která není zcela soběstačná a potřebuje péči, ale pouze v necelé třetině domácností je poskytována profesionální péče,“ uvedla Simona Měřinská z ČSÚ.
Celkem 4,7 procenta českých domácností zajistilo pomoc od příbuzných či známých. Zbývající 1,8 procenta využívala profesionální domácí péči. „Ukázalo se, že téměř třetina za ni vůbec nic neplatí, neboť je jim plně hrazena ze zdravotního pojištění,“ podotkla Měřinská.
Z domácností, které profesionální opatrování a podporu měly, ji pak plně hradila čtvrtina. Další dvě pětiny si ji platily částečně.
Stát poskytuje příspěvky na péči lidem podle závislosti na pomoci. Uhradit za ně mohou sociální služby, tedy třeba pečovatelky či stacionáře. V roce 2023 úřady práce za 11 měsíců postiženým či seniorům vyplatily podle údajů ministerstva práce 34,1 miliardy korun a loni do konce listopadu téměř 37,5 miliardy korun.
Rodiče hodnotili také zdravotní stav dětí. Z jejich odpovědí vyplývá, že 1,1 procenta chlapců a děvčat do 16 let mělo špatné zdraví. Velmi špatný stav byl pak u 0,4 procenta dětí. V covidovém roce 2021 byl podíl podobný, tehdy ve špatném stavu bylo 0,9 procenta dětí a ve velmi špatném stavu 0,3 procenta.
Od roku 2021 do loňska klesl podíl dětí ve velmi dobrém stavu, a to z 82 na 77 procent. Naopak se zvedl u těch s dobrým stavem z 15 na 19 procent.
Vážná omezení v běžných činnostech kvůli zdravotním problémům mělo v minulém roce 1,2 procenta českých dětí do 16 let. Omezení, která nebyla vážná, byla u zhruba čtyř procent dětí.
Každá stá domácnost v Česku si nemohla loni dovolit kupovat dětem denně ovoce a zeleninu. Podíl v posledních letech klesal. Maso denně nemohou mít děti z každé padesáté rodiny. Sportovní vybavení k venkovnímu pobytu nezvládla pořídit každá čtyřicátá domácnost.