V době, kdy se obchodní napětí mezi Čínou a Spojenými státy přiostřilo, čínští vývozci hledají způsoby, jak se vyhnout tvrdým clům, která na ně uvalil Donald Trump. Východiskem se pro některé stává přesun zboží přes třetí země, jako je Malajsie, Vietnam či Jižní Korea, odkud se pak výrobky exportují dále do USA, často s pozměněnými informacemi o jejich skutečném původu.
Tato taktika, známá jako tzv. „praní původu“, není zcela nová, ale s příchodem nových amerických cel, která dosahují až 145 procent, se stává čím dál častějším jevem. Sociální sítě v Číně, například platforma Xiaohongshu, jsou plné nabídek, které vývozcům slibují „přeměnu“ jejich zboží. Stačí prý odeslat výrobky například do Malajsie, kde jim bude vystaven nový certifikát o původu. Odtud se pak zboží expeduje do Spojených států, aniž by na něj byla uplatněna vysoká americká cla.
Podle amerických celních zákonů musí produkt v zemi původu projít „podstatnou transformací“, tedy zpracováním, které přidá zboží významnou hodnotu. Podle zjištění Financial Times mnozí zprostředkovatelé však tuto podmínku obcházejí, a jak napovídají reklamy na platformě Xiaohongshu, stačí změnit obaly a etikety, aby byl původ „zamaskován“.
Asijské země nechtějí nést následky za Čínu
Podle jihokorejských celních orgánů bylo jen v prvním čtvrtletí letošního roku zachyceno zboží s falešně uvedeným původem v hodnotě přes 21 milionů dolarů (přibližně 493,5 milionu korun). Naprostá většina směřovala právě z Číny do USA. Jižní Korea, stejně jako Vietnam a Thajsko, proto zavádějí přísnější kontroly. Obávají se, že jejich země budou využívány jako mezistanice pro podvodné obchodní praktiky.
Čínští exportéři se přitom často snaží argumentovat tím, že odpovědnost za zboží přechází na zákazníka ve chvíli, kdy výrobky opustí čínský přístav. Co se s ním děje dál, je už oficiálně mimo jejich kontrolu.
Logistické firmy pak často zajistí, aby zboží ve třetích zemích dostalo nové štítky a certifikáty. Zboží bývá přeloženo do jiného kontejneru a opatřeno například malajsijským označením. Jeden z prodejců vysvětlil, že zákazníky si vybírají, aby nedošlo k přílišnému rozšíření praxe, která by upoutala pozornost amerických úřadů. Další přiznal, že malajsijské celní kontroly nejsou příliš důkladné.
Dvě strategie čínských firem
Na tyto praktiky reagovalo i malajsijské ministerstvo obchodu, které vydalo prohlášení, že obcházení celních předpisů bere velmi vážně a že podobné případy bude ve spolupráci s americkými orgány vyšetřovat. Obcházení cel je podle konzultantů v oblasti zahraničního obchodu aktuálně jednou ze dvou hlavních strategií čínských firem. Druhou metodou je záměrné míchání dražších produktů s levnějším zbožím, aby se uměle snížila celková hodnota zásilek, a tedy i výše cel.
Některé čínské firmy se s těmito postupy seznamují díky svým oborovým svazům. Majitel jedné výrobní společnosti z Tung-kuanu potvrdil, že ho dva domácí svazy propojily se zprostředkovateli, kteří takové „šedé zóny“ organizují. Za cenu kolem 70 centů za kilogram je možné nechat zásilku poslat s falešným označením a vyhnout se tak vysokým clům.
Na praktiky čínských dodavatelů si dávají pozor i jejich američtí obchodní partneři, protože falešné informace o původu by mohly vést k zabavení zboží americkými úřady.
