Voličky a voliči v Chile volí novou hlavu státu, která v čele země od března nahradí levicového prezidenta Gabriela Borice. Průzkumy favorizují v prvním kole exministryni jeho vlády Jeannette Jaraovou, která kandiduje za levicovou koalici a je členkou komunistické strany. Očekává se ale, že nezíská přes 50 procent hlasů a nový prezident vzejde až ze druhého kola, které je na programu v prosinci.
Na druhém, třetím i čtvrtém místě skončí dle průzkumů zřejmě pravicoví kandidáti, z nichž největší šance má devětapadesátiletý právník José Antonio Kast. Ten se o prezidentský mandát uchází už potřetí, média jej označují za krajně pravicového politika. V posledním roce však svou rétoriku zmírnil.
Vyřadit ze souboje o nejvyšší úřad by ho mohl devětačtyřicetiletý poslanec Johannes Kaiser, lídr Národní libertariánské strany (PNL), která je rovněž označována za krajně pravicovou. Jedinou zástupkyní „tradiční pravice“, která by mohla do druhého kola postoupit, je dle průzkumů dvaasedmdesátiletá ekonomka Evelyn Mattheiová.
Kaiser i Kast jsou potomky německých imigrantů, oba v kampani slíbili tvrdý postup vůči nelegálním přistěhovalcům – včetně deportace. Toto téma spolu s nárůstem kriminality dominovalo volební kampani, velká část Chilanů si totiž spojuje zvýšenou kriminalitu s nelegální migraci. V téměř dvacetimilionovém Chile žije na 1,9 milionu cizinců, z nichž zhruba každý pátý je podle odhadů v zemi nelegálně. Chile patří k nejbezpečnějším zemím Latinské Ameriky, v posledních letech tam však kriminalita roste.
Kast i Kaiser se staví shovívavě k diktatuře Augusta Pinocheta (1973 až 1990), která dodnes rozděluje chilskou společnost. Mnozí Pinocheta oceňují, že vyvedl zemi z ekonomické krize, a puč, jímž se v září 1973 dostal k moci, považují za záchranu země před komunismem. Během Pinochetova režimu bylo ale popraveno či zmizely přes tři tisíce lidí, další tisíce jeho oponentů byly mučeny.
Nyní jedenapadesátiletá Jaraová byla od roku 2022 do letošního dubna ministryní práce a sociálních věcí ve vládě prezidenta Borice, který se v březnu 2022 stal v šestatřiceti letech nejmladším prezidentem v historii země a podruhé v řadě kandidovat nemůže.
Chilané vybírají také nové složení Sněmovny poslankyň a poslanců a polovinu horní komory parlamentu.
