Praha – Česko ve výdajích na výzkum a vývoj zaostává za průměrem Evropské unie a od roku 2014 se od něj vzdaluje. V unii za deset let vzrostly tyto výdaje o 0,1 procentního bodu na 2,24 procenta k hrubému domácímu produktu (HDP) v roce 2024. V Česku byl ve stejném roce podíl výdajů na vědu a výzkum k HDP 1,82 procenta, zatímco v roce 2014 byl podíl k HDP 1,94 procenta. Dnes o tom v tiskové zprávě informoval Český statistický úřad (ČSÚ).

Podíl výdajů na vědu a výzkum ve vztahu k HDP v Evropě i Spojených státech podle ČSÚ v posledních letech stagnuje, přestože v USA vzrostl z 2,71 procenta v roce 2013 na 3,45 procenta v roce 2023. Celosvětově nejvíce peněz v roce 2023 vynaložil Izrael, a to 6,35 procenta, za ním následovala Jižní Korea s 4,96 procenta.

Tempo růstu výdajů v Česku i v dalších unijních zemí se podle statistického úřadu v posledních letech po započtení inflace snižuje, či výdaje stagnují nebo i klesají. Polsko za posledních deset let zdvojnásobilo peníze, které dává na výzkum a vývoj. Česko je za stejnou dobu zvýšilo o pětinu, což byl pátý nejnižší nárůst ze zemí EU. V zemích unie byl průměrný nárůst o necelých 30 procent.

Nejvýrazněji investice v Česku rostly v podnicích pod zahraniční kontrolou, z 26,8 miliardy korun v roce 2014 na 63,3 miliardy v roce 2024. Jejich podíl na celkových výdajích se v tomto období zvýšil z 32 na 43 procent. V roce 2024 dalo celkem 14 podniků na vědu a výzkum přes miliardu korun, 13 z nich mělo zahraničního vlastníka.

Země Evropské unie v roce 2024 daly na vědu a výzkum celkem 403 miliardy eur. Třetinu z toho Německo, 16 procent Francie. Česko bylo s 5,8 miliardy eur třinácté, což představuje 1,5 procenta unijních výdajů.

V případě států střední Evropy výdaje v roce 2024 meziročně vzrostly pouze v Rakousku na 3,26 procenta k HDP. V Česku a Německu se ukazatel meziročně nezměnil. Podíl v Německu je 3,13 procenta. Polsko zaznamenalo v roce 2024 meziroční snížení výdajů na vědu a výzkum k HDP z 1,56 na 1,41 procenta, v Maďarsku byl pokles z 1,38 na 1,31 procenta a na Slovensku pokles z 1,04 na 0,98 procenta.

Šest zemí EU vynaložilo na vědu a výzkum přes tři procenta, nejvíce Švédsko 3,7 a Belgie 3,4 procenta. Naopak nejnižší byl tento ukazatel v Rumunsku, kde v roce 2024 byl podíl k HDP 0,46 procenta.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}

Share.