Byť jde do obrany daleko víc peněz než před pár lety a rychle se nakupuje moderní technika, otázka je, jestli ji bude mít kdo obsluhovat. Letošní rok ukázal, že nábor mladých posil představuje pro české ozbrojené síly velmi bolestivou věc. Nezlepšuje se ani přesto, že se jím vedení armády prioritně zabývá už mnoho let a investují se do něj nemalé sumy.
Před patnácti lety to bylo 33,3 roku. Před deseti už 36,5 a v roce 2019 necelých 37. A teď je věkový průměr českého vojáka z povolání 37,8 roku. Velmi rychlé zvyšování tohoto čísla je asi tím nejbolestivějším a zároveň ideálním důkazem toho, že nábor se české armádě nedaří zdaleka tak, jak by potřebovala. A místo aby se omlazovala, stárne.
I to je jeden z důvodů, proč na generálním štábu nyní vznikl speciální tým s názvem „Personál“. Má hledat slabá místa a vymýšlet strategie, jak českou armádu mezi mladými zatraktivnit a přivést jich do služby co nejvíc.
„Hlavními důvody propadajícího se náboru jsou nepříznivý demografický vývoj, vysoká konkurence na trhu práce a klesající zájem populace o studium technických oborů,“ tvrdí mluvčí generálního štábu Magdalena Dvořáková.
Náčelník Karel Řehka na listopadovém velitelském shromáždění ovšem volil ostřejší slova. „Tento problém už má strategický rozměr. Podle oficiálních údajů od personalistů máme ročně zhruba sedm tisíc zájemců o službu. Nabíráme ale jen zlomek z nich. V realitě je proces náboru zoufale pomalý a odrazující. Samozřejmě se snažíme o dílčí změny, některé se i povedly. Jaký je ale výsledek? Náborem sotva pokrýváme odchody,“ sumarizoval.
Co přesně tím myslel, ukazují následující čísla. I kdyby se armádní personalisté snažili sebevíc, jejich snahu shazují stovky vojáků, kteří každoročně uniformu svléknou. „V roce 2024 bylo přijato do služebního poměru vojáka z povolání celkem více než 1800 osob. Do konce roku 2024 předpokládáme ukončení služebního poměru vojáka z povolání u více než 1400 osob,“ vypočítává mluvčí Dvořáková.
Totálně jsme zaspali
Na zmíněném velitelském shromáždění však náčelník Karel Řehka tepal do svých personalistů ještě víc. Prohlásil, že nábor trvá až osm měsíců, přitom v ideálním světě by se to mělo zvládnout za třicet nebo šedesát dnů. „V této oblasti jsme koncepčně totálně zaspali. Jak dlouho trvá proces náboru v civilních firmách? Řádově týdny. Ne měsíce,“ popichoval Řehka své podřízené.
Magdalena Dvořáková připomíná, že za tuhle situaci prý může konstelace několika faktorů. Posouzení zdravotního stavu uchazeče podle ní může ve vojenské nemocnici klidně zabrat i několik měsíců. Rekrut musí projít kurzem základní přípravy ve Vyškově, těch je ovšem jen šest do roka. „A v neposlední řadě nemůžeme opomenout dvou- až tříměsíční výpovědní dobu při přechodu z civilního zaměstnání,“ dodává.
Z posledních událostí navíc vyplývá, že civilní část resortu – tedy ministerstvo obrany – vidí hlavní potíž na straně generálního štábu. Ostatně sama ministryně Jana Černochová na své prosincové bilanční tiskové konferenci mluvila takto: „Ano, nedaří se nám tak, jak bychom si představovali. (…) Pod vojáky spadá agentura personalistiky, takže vlastně ty záležitosti, které se týkají zrychlení některých procesů v rámci toho přijímání vojáků, případně i pohovorů s vojáky, kteří se rozhodli odejít, řeší agentura, která je přímo řízená náčelníkem generálního štábu.“
Webové virtuální náborové středisko české armády. | Foto: doarmady.cz
Třicet tisíc vojáků nestačí
Nápadů či vizí, jak situaci s nábory vylepšit, bylo a je několik. Aktuálně se projednává novela zákona o vojácích z povolání. Kromě jiného zvyšuje benefity pro stávající příslušníky ozbrojených sil či náborový příspěvek pro ty nové. V září 2023 se rozjelo i nové virtuální náborové středisko.
Provoz a vývoj systému si vyžádal už desítky milionů korun. „Přispívá k náboru pozitivně, neboť zjednodušuje a urychluje jeho proces. Celý proces lze díky této částečné digitalizaci absolvovat z pohodlí domova. Slouží jako databáze všech důležitých informací nejen o náborovém procesu, ale i o české armádě a vojenství obecně,“ reaguje Magdalena Dvořáková.
Podle současných koncepcí by měla mít armáda v roce 2030 třicet tisíc profesionálních vojáků. Nyní jich v ozbrojených silách slouží zhruba čtyřiadvacet tisíc a současné tempo rekrutací nedává moc nadějí, že by se stanovený cíl pro rok 2030 podařilo splnit.
Situace je ovšem dle slov Karla Řehky ještě daleko kritičtější. Aby česká armáda dokázala splnit a naplnit všechny schopnosti, které od ní bude v příštích letech v rámci nových cílů požadovat Severoatlantická aliance, bude třeba mnohem víc lidí. „Předběžné odhady, i na základě našich analýz, hovoří až o 37 500 vojácích z povolání,“ upozornil Řehka.
Početně se tak česká armáda vrací do přelomu tisíciletí, kdy si ještě profesionální část ozbrojených sil pomáhala deseti tisíci vojáky v základní službě. Ta ovšem před dvaceti lety skončila.
Video: Nesoulad Černochové s Řehkou byl vidět v přímém přenosu, hodnotí spor novinář (11. 12. 2024)
Spotlight moment: Ten nesoulad Černochové s Řehkou byl vidět v přímém přenosu, hodnotí spor novinář | Video: Tým Spotlight
