Na svět přichází Al Capone, Charliemu Chaplinovi i Adolfu Hitlerovi je deset let. Auta jsou novinka a zatím připomínají spíš kočáry. První motorové letadlo se do vzduchu vznese až za čtyři roky. Píše se rok 1899. Od současnosti je vzdálený přesně 125 let. Stejnou délku by jednou mohl mít i lidský život. Naději na delší dožití ale zatím brzdí nemoci mozku, upozorňuje gerontoložka Iva Holmerová.
Češi narození na počátku příštího století se budou podle předpovědi Českého statistického úřadu průměrně dožívat zhruba devadesáti let, to je přibližně o deset let více než nyní.
Podle Holmerové je ale limit lidského těla okolo 125 let. Ve vzdálené budoucnosti se tak mohou lidé dožívat až takto vysokého věku. Gerontoložka v souvislosti s tím připomněla Francouzku Jeanne Calmentovou, nejstarší ženu historie. Zemřela v roce 1997 ve 120 letech. Z žijících lidí platí za nejstaršího člověka na světě Maria Branyasová ze Španělska, které je 116 let.
Některé studie naznačují, že neexistuje žádný pevný limit života. Lidé by tak teoreticky mohli žít ještě déle. Ještě před sto lety se přitom naděje dožití Čechů pohybovala nízko nad hranicí padesáti let.
Ve vyšším věku jsou ale běžná a zatím nevyléčitelná neurodegenerativní onemocnění, nejčastěji jde o Alzheimerovu chorobu. „Asi čtyřicet procent lidí, kteří se dožijí devadesáti, má demenci. Po tomto věku navíc riziko stoupá dále,“ upozorňuje Holmerová.
Odbornice zmiňuje i další problém – osamělost seniorů, která by se s delším životem mohla prohloubit. „Osamocenost, tedy že nemám lidi, na které bych se mohl obrátit a s nimiž bych se mohl stýkat a přátelit, je závažný rizikový faktor. Přináší s sebou nejen deprese a další psychická onemocnění, ale také nemoci srdce a cév či onkologická onemocnění,“ vysvětluje lékařka.
S prodlužující se délkou života budou mít lidé také tendenci později zakládat rodinu, například až ve čtyřiceti letech. Oddálí se i odchod do důchodu. „Člověk by měl přirozeně počítat s tím, že bude pracovat déle a také že se rekvalifikuje, aby nedělal celý život jednu činnost, která ho potom vyčerpává,“ říká odbornice. Podle ní je potřeba systémové řešení, aby lidé chtěli a viděli smysl v tom, pracovat déle.
Důvodů, proč se lidský život prodlužuje, je podle Holmerové několik. Pokrok v medicíně včetně například specializované péče má vliv z deseti až maximálně dvaceti procent. Roli hraje i životní styl jedince a prostředí, v němž žije. „Například rizikovým faktorem demence je znečistění životního prostředí,“ říká. Důležitý je také sociální život.
„Není to tak, že by se lidé měli vykašlat na zdraví, protože doktoři jim pak dají zázračnou pilulku nebo vymění nějaký orgán. Prevence je naprosto klíčová, ale v Česku zatím nedoceněná,“ dodává odbornice.
Stárnutí populace pravděpodobně v budoucnu promění i společnost, některé změny lze podle ní pozorovat už nyní. „Před dvaceti až třiceti lety jsme měli jinou představu o starších lidech – že je stáří chudé, neatraktivní, šedivé. Teď ale běžně vidíme lidi v penzi, kteří si užívají života,“ uzavírá.
