Několik tisíc brazilských indiánů táboří od pondělka v metropoli největší latinskoamerické země, kde mají tento týden v plánu setkání s politiky či zástupci justice. Chtějí je přesvědčovat o svém právu na území obývaná jejich předky a přimět k lepší ochraně životního prostředí, včetně ohrožené Amazonie.
Takzvaný Tábor Svobodná země (Acampamento Terra Livre) se v brazilském hlavním městě koná pravidelně už od roku 2004 a letos se ho podle serveru DW účastní zástupci asi dvou stovek domorodých kmenů. Heslem letošní akce je „obrana ústavy a života“, informoval v pondělí server televize Deutsche Welle (DW).
Účastníci indiánského tábora kritizují opatření, které se opozici podařilo v roce 2023 prosadit do legislativy navzdory tomu, že ho krátce předtím nejvyšší soud označil za protiústavní. Jde o právní úpravu, podle níž mají původní obyvatelé nárok jen na území, na němž žili v říjnu 1988, tedy v době, kdy začala platit současná brazilská ústava. Nejvyšší soud nicméně v roce 2023 uvedl, že domorodé národy Brazílie mají nárok i na území, která obývaly „historicky, tradičně a trvale“ před rokem 1988. Indiáni tvrdí, že z této půdy byli vyhnáni jejich předkové násilím, například za diktatury v letech 1964 až 1985.
Oblasti historicky obývané domorodými kmeny využívají farmáři a těžaři. Za omezení ochranných rezervací a za rozšíření území pro těžbu nerostů a dřeva a chov dobytka lobboval i bývalý krajně pravicový prezident Jair Bolsonaro, který si proto vysloužil od některých i obvinění z etnocidy a ekocidy. Za jeho vlády v lednu 2019 až prosinci 2022 se výrazně zhoršilo i odlesňování amazonského pralesa. Bolsonaro tvrdil, že historické území původních obyvatel, téměř 14 procent rozlohy Brazílie, je příliš velké a nevyužité pro národní ekonomiku.
