V Bělorusku se konají dvojí „volby“, první od potlačení rozsáhlých protestů v roce 2020. Hlasování, které má vybrat nové složení dolní sněmovny a místních správ, se odehrává pod tuhou kontrolou a má upevnit moc autoritářského vládce Alexandra Lukašenka. Opozice „volby“ bojkotuje, označuje je za „nesmyslnou frašku“, uvedla agentura AP. Předseda ústřední volební komise Ihar Karpenka tvrdí, že volební účast již dosáhla 43,64 procenta. I tato komise je podřízena běloruskému vůdci.
Na pořádek v každé hlasovací místnosti dohlíží policie, která kvůli tomu vytvořila speciální skupiny rychlé reakce, napsal na svém webu list Komsomolskaja pravda v běloruském vydání.
Lukašenko, který bývalé sovětské republice vládne už bezmála tři desetiletí, tvrdí, že Západ chce využít hlasování k destabilizaci běloruské společnosti. Dopoledne běloruský vůdce prohlásil, že se hodlá ucházet o znovuzvolení do čela země v příštím roce. Západ nicméně výsledky minulého hlasování o hlavě státu neuznává.
Lukašenko v neděli na adresu opozice řekl, že „ani jedna z jejich variant, dokonce ani ta nejradikálnější, v Bělorusku neuspěje“. „Umíme vyvodit závěry z našich dřívějších chyb. Proto nemají v co doufat,“ doplnil. Nařkl opozici, že se prý plánuje zmocnit části země, kam by následně vstoupila vojska Severoatlantická aliance. Žádné důkazy pro svá tvrzení ale nepředložil. Navíc opozice nebyla připuštěna do voleb.
„Volby“ bez opozice
Z nedělních „voleb“ tak má vzejít 110 poslanců parlamentu a celkem 12 514 místních zastupitelů, přičemž většina kandidátů tak pochází z povolených stran, které podporují Lukašenkovu politiku. Volební místnosti zůstanou otevřeny do 20:00 místního času (18:00 SEČ).
Generální tajemník postsovětského Společenství nezávislých států Sergej Lebeděv prohlásil, že úřady přijaly všechna opatření, aby nepřipustily zopakování situace po prezidentských volbách 2020. Lebeděv během hlasování vede misi pozorovatelů z tohoto spolku, ovládaného Moskvou. Pozorovatelé z Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě nebyli pozváni.
Po prezidentských „volbách“ v srpnu 2020, jejichž vítězem úřady opět vyhlásily Lukašenka, ale opozice i Západ jejich výsledky odmítly uznat, se v zemi na několik měsíců zdvihla vlna protestů proti zfalšování voleb. Statisíce lidí vyšly do ulic, ale Lukašenko s podporou Moskvy protesty potlačil.
Asi 35 tisíc lidí pořádkové síly zadržely, tisíce z nich zbili v policejních celách, stovky nezávislých médií a nevládních organizací byly v zemi zakázány. Běloruský režim má podle nevládní organizace na ochranu lidských práv více než čtrnáct set politických vězňů. Vůdci protestů byli buď uvězněni, anebo donuceni k emigraci.
Nedělní „volby“ lze podle analytiků pokládat za test před těmi prezidentskými, které se mají konat příští rok. Režim si ověřuje nové technologie a nové mechanismy vyloučení nezávislých kandidátů a pozorovatelů, což má zaručit, že změna prostřednictvím voleb je vyloučena, napsala agentura APA v předvečer hlasování.
