Bezpečnostní složky v Arménii zmařily pokus o státní převrat, prohlásil na konci června premiér Nikol Pašinjan. Zatčena byla od té doby více než desítka lidí, především duchovních – je mezi nimi arcibiskup i patriarcha Arménské apoštolské církve. Zatčen byl však také ruský miliardář Samvel Karapetjan, jenž vlastní hlavní arménskou energetickou společnost. Tu chce Pašinjan znárodnit.
Na konci června zakročili příslušníci arménské bezpečnostní služby proti představitelům tamní církve. Zatčen byl arcibiskup Bagrat Galstanjan, o dva dny později také představený Mikael Adžapachjan, který byl zadržen na území klášterního komplexu ve městě Vagaršapat nedaleko Jerevanu. Oba byli obviněni z vyzývání ke svržení vlády.
Podle plánu, který unikl do deníku Civic.am, se měl údajný převrat uskutečnit 21. září, tedy na Den nezávislosti Arménie.
„Policie zabránila velkému a zákeřnému plánu ‚zločinného oligarchického duchovenstva‘ na destabilizaci Arménské republiky a uchopení moci,“ napsal po zatčení arcibiskupa Pašinjan. Odvolal se při tom na vyjádření vyšetřovatelů z kriminální ústředny, podle kterých opoziční hnutí Svatý boj, v jehož čele Galstanjan stojí, chystalo teroristické útoky s cílem chopit se moci.
Podle vyšetřování plánovali členové hnutí vytvořit více než dvě stovky bojových jednotek – „úderných skupin“ složených z bývalých strážců zákon – které měly provést souběžné útoky na dopravní a energetickou infrastrukturu.
Vyšetřovací výbor podle listu Deutsche Welle (DW) předložil jako důkaz zvukové nahrávky, na nichž jsou údajně slyšet rozhovory o možných sabotážích a násilných činech. V reakci na to Galstanjanova obhajoba uvedla, že nahrávky nesou známky montáže a nemohou sloužit jako spolehlivý podklad pro trestní stíhání.
Kromě arcibiskupa bylo tehdy zadrženo dalších třináct lidí. Představitel jedné z opozičních stran David Ambarcumjan podle portálu News.am vyzval všechny opoziční síly, aby odložily vzájemné spory a neprodleně se sjednotily v boji proti „otevřené diktatuře“, čímž narážel na Pašinjanovu vládu. Jedině tak podle Ambarcumjana může mít opozice šanci vyhrát.
Spor o Náhorní Karabach
Zatčený arcibiskup Galstanjan je známý vedením protestů proti Pašinjanovi v roce 2024, a to v souvislosti s druhou válkou o Náhorní Karabach a následným vymezením arménsko-ázerbájdžánské hranice a navrácením ázerbájdžánských vesnic, které se nacházejí v příhraniční oblasti s arménským regionem Tavuš.
První válka mezi Arménií a Ázerbájdžánem proběhla na začátku devadesátých let minulého století a zemřelo v ní asi třicet tisíc lidí. V roce 2020 zahájil Ázerbájdžán vojenskou operaci, která se stala druhou karabašskou válkou, a rychle prolomil arménskou obranu. Za 44 dní dosáhl vítězství a získal zpět sedm okresů a přibližně třetinu samotného Náhorního Karabachu.
V roce 2022 Ázerbájdžánci zablokovali jedinou zbývající silnici do Karabachu, což způsobilo akutní nedostatek potravin a pohonných hmot na území. V září 2023 zahájily ázerbájdžánské síly ofenzivu proti zbytkům Karabachu, což nakonec vedlo k jeho kapitulaci. Téměř sto tisíc zbývajících Arménů v regionu tehdy uprchlo do Arménie.
Loni v květnu Pašinjan ve snaze dosáhnout mírové dohody s Baku vrátil pod správu Ázerbájdžánu čtyři pohraniční vesnice, které o desítky let dříve obsadily arménské jednotky.
Letos na jaře arménští a ázerbájdžánští představitelé oznámili, že dokončili jednání o textu mírové dohody. Její podpis je ale nejistý, protože Baku uvedlo, že nezbytným předpokladem je změna arménské ústavy, která si podle něj činí nepřímo nároky na ázerbájdžánské území. Napětí mezi oběma státy přetrvává a počet incidentů porušujících příměří letos prudce vzrostl.
Zástupci obou zemí se ve čtvrtek sešli ve Spojených arabských emirátech. Nehledě na sblížení stanovisek nedošlo k průlomu v žádné otázce, nebylo ani oznámeno datum a místo podpisu mírové dohody.
Spor premiéra s patriarchou apoštolské církve
Pašinjana po prohrané válce s Ázerbájdžánem kritizoval také současný patriarcha Arménské apoštolské církve Garegin II. Pašinjan ho v reakci obvinil, že má nemanželské dítě, což by znamenalo porušení celibátu, a vyzval ho k odstoupení.
Garegin II. na obvinění nereagoval, zato nařkl Pašinjana z rozdělování Arménů. „Antiklerikální kampaň, kterou rozpoutaly úřady, je vážnou hrozbou pro naši národní jednotu, domácí stabilitu a přímou ranou naší státnosti,“ prohlásil patriarcha 22. června.
„Tolikrát jsme přišli o svou státnost, takže být součástí církve se rovnalo tomu být Arménem,“ řekla al-Džazíře Narine Malikjanová, sedmatřicetiletá matka dvou dětí z města Gjumri. „Útok na církev je jako útok na každého Arména.“
Pašinjanova cesta k moci
Pašinjan se dostal k moci na vlně pouličních protestů v roce 2018, které svrhly takzvaný „karabašský klan“, z něhož vzešli dva prezidenti, kteří Arménii vládli dvacet let. Politolog Tomáš Šmíd z vysoké školy Ambis serveru iRozhlas řekl, že šlo o „velmi proruskou kliku“. „U moci byla dlouho, a pokud chceme někoho na arménské straně vinit z toho marasmu, do kterého se Arménie a tamní ozbrojené síly dostaly, tak je to právě karabašský klan,“ poznamenal Šmíd.
„Církev nebyla nikdy tak zdiskreditovaná jako v letech vlády Republikánské strany Arménie, protože (bývalý prezident) Serž Sargsjan a jeho tým udělali z církve přívěsek moci – a v některých případech se jim to podařilo. Do korupce se dokonce zapojili i jednotliví duchovní,“ kritizoval církev již v roce 2018 Pašinjan.
Republikánská strana zase dříve hovořila o Arménské apoštolské církvi jako o „nedílné součásti arménské identity“, která je novými úřady ohrožena, píše Meduza.
Zatčení ruského miliardáře
Arménské bezpečnostní složky se při nedávném zatýkání zaměřily také na miliardáře s ruským pasem Samvela Karapetjana, vlastníka hlavní arménské energetické společnosti Electric Networks. Karapetjanovu zadržení podle DW předcházelo jeho veřejné prohlášení na podporu duchovních, v němž vyjádřil ochotu „svým způsobem zasáhnout do kampaně proti církvi“.
Meduza napsala, že miliardář je označován za potenciálního sponzora protestů a volební kampaně Pašinjanových soků v parlamentních volbách, které se mají konat příští rok v červnu.
Pašinjan současně oznámil zahájení procesu znárodnění společnosti Electric Networks, která je kritickou infrastrukturou a největším provozovatelem distribuce elektřiny v zemi.
Arménští opozičníci tvrdí, že zatýkání kněžích je pokus premiéra odvést pozornost právě od zadržení miliardáře Karapetjana, a vyhnout se tak „hněvu Moskvy“. Meduza podotýká, že vše ale zatím nasvědčuje tomu, že tomu tak není a ruský miliardář se spíše stal obětí sporu mezi arménskou vládou a Arménské apoštolské církve, ke které se hlásí 95 procent obyvatel.
Ruská reakce
Ruská reakce na zatýkání však přišla. Mluvčí ruského vůdce Vladimira Putina Dmitrij Peskov označil události za „vnitřní záležitost Arménie“, zároveň však poznamenal, že v souvislosti se zadržením Karapetjana udržuje kontakt s Jerevanem, protože se jedná o ruského občana.
Tento postoj je o poznání mírnější ve srovnání s předchozími prohlášeními ruských orgánů, zejména mluvčí ministerstva zahraničí Marije Zacharovové, která dříve politiku Jerevanu ostře kritizovala, podotýká DW.
Vztah Jerevanu k Moskvě ochladl po prohrané válce s Ázerbájdžánem, ve které Rusko Arménii oficiálně podporovalo.
„Politická mobilizace v předvečer voleb“
Novinář Boris Navasardjan se domnívá, že události, k nimž v Arménii dochází, včetně zatýkání opozičních aktivistů, zhoršení vztahů mezi úřady a církví a „nátlaku na podnikatelské struktury“ spojené s Karapetjanem, by neměly být vnímány izolovaně.
Podle něj všechny tyto události tvoří jeden obraz a zapadají do logiky politické mobilizace v předvečer parlamentních voleb v roce 2026.
„Je možné, že mohlo dojít ke skutečným pokusům o destabilizaci, ale samotná koncentrace silových opatření právě nyní – zatímco podezření se mohla vytvářet již delší dobu – vypadá jako politické rozhodnutí zaútočit na potenciální soupeře na všech frontách,“ řekl Navasardjan pro Deutsche Welle.
