
Paříž – Oznámení francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, že Francie uzná Palestinu jako samostatný stát, vyvolalo mohutné reakce na světové scéně. Americký prezident Donald Trump se nechal slyšet, že nezáleží na tom, co Macron říká, Německo uvedlo, že se k uznání Palestiny nechystá, zatímco palestinská samospráva, Španělsko či Saúdská Arábie krok přivítaly. Francie, Británie a Německo dnes ve společném prohlášení uvedly, že humanitární katastrofa v Pásmu Gazy musí okamžitě skončit.
„V souladu s historickým závazkem Francie k dosažení spravedlivého a trvalého míru na Blízkém východě jsem se rozhodl, že Francie uzná Stát Palestina. Slavnostně to oznámím Valnému shromáždění OSN v září tohoto roku,“ napsal Macron ve čtvrtek na svých sociálních sítích. Francie se tak připojí k více než 140 zemím OSN, které Palestinu uznávají.
Trump, který je jedním z nejbližších spojenců Izraele, na to dnes reagoval slovy, že Macron je moc dobrý chlap, ale jeho prohlášení nemá váhu. K pokračující válce v Pásmu Gazy americký prezident řekl, že Hamás nestál o dohodu a Izrael nyní musí věc dokončit. Macronovo oznámení kritizoval také americký ministr zahraničí Marco Rubio, podle něhož je bezohledné, slouží pouze propagandě Hamásu a oddaluje mír.
Naopak Palestinci vidí ve francouzském rozhodnutí krok správným směrem, ocenilo ho i teroristické hnutí Hamás. Za historické rozhodnutí označilo ministerstvo zahraničí Saúdské Arábie, přivítal jej i španělský premiér Pedro Sánchez.
Český prezident Petr Pavel dnes prohlásil, že ČR je dlouhodobě zastáncem dvoustátního řešení izraelsko-palestinského konfliktu, musí ale vzejít z dohody. Také ministerstvo zahraničí uvedlo, že Česko podporuje dvoustátní řešení, které ale musí být dosaženo přímým jednáním a dohodou.
Podobně se dnes vyjádřil mluvčí německé vlády Stefan Kornelius, podle něhož jen vyjednané dvoustátní řešení může přinést Izraelcům a Palestincům trvalý mír a bezpečnost. Uznání palestinského státu vnímá Berlín nadále jako jeden ze závěrečných kroků na cestě k uskutečnění dvoustátního řešení a nechystá se k němu v krátkodobém horizontu.
Zároveň dnes mluvčí vlády kancléře Friedricha Merze uvedl, že Izrael musí okamžitě a drasticky zlepšit katastrofální humanitární situaci v Gaze. „Vyzýváme izraelskou vládu, aby okamžitě zrušila omezení dodávek pomoci a neprodleně umožnila OSN a humanitárním organizacím vykonávat jejich práci v boji proti hladomoru,“ apelovaly pak společně Francie, Británie a Německo. Britský premiér Keir Starmer také vyjádřil přesvědčení, že izraelská vojenská eskalace je neospravedlnitelná.
Za humanitární katastrofu dnes situaci označil australský premiér Anthony Albanese, podle něhož je nutné vynaložit veškeré úsilí k ochraně nevinných životů a ukončení utrpení a hladovění obyvatel této oblasti, kde žijí přes dva miliony Palestinců. Také Mexiko dnes situaci v Gaze kritizovalo.
Nezisková organizace Lékaři bez hranic informovala, že 25 procent dětí ve věku šest měsíců až pět let, které minulý týden vyšetřili její zdravotníci v Gaze, trpí podvýživou. Organizace humanitární krizi označila za záměrné vyhladovění způsobené postupem izraelských činitelů.
Izrael dnes informoval, že brzy povolí Jordánsku a Spojeným arabským emirátům shazovat pomocí padáků humanitární pomoc do Pásma Gazy. Podle představitelů izraelské armády uskuteční Jordánsko první shoz humanitární pomoci možná již dnes. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu zase uvedl, že jeho země zvažuje alternativy, jak dostat rukojmí z Gazy, ukončit tam vládu Hamásu a zajistit trvalý mír pro Izrael.
Vážnost humanitární situace v Gaze dnes zpochybnil izraelský ministr pro kulturní dědictví Amichaj Elijahu, podle něhož tam není žádný hlad. Mluvil také o vytlačování tamního obyvatelstva a o tom, že do budoucna bude celé pásmo pouze židovské.