Zvenčí je budova německého parlamentu slavná – její útroby ale skrývají památku, kterou důvěrně zná málokdo. Zanechali ji tam sovětští vojáci v posledních dnech nacistické diktatury.

Pro sovětskou propagandu byl Reichstag (Říšský sněm) důležitým symbolem. Proslavil ho už požár v roce 1933, ze kterého režim Adolfa Hitlera obvinil komunisty. Po dobytí Berlína zbyly z někdejšího parlamentu trosky. Historická budova prošla v 90. letech rekonstrukcí. Ta odkryla vzpomínku na poslední dny války: vzkazy vojáků Rudé armády, kteří Reichstag dobyli.

„Nápisy jsou připomínkou toho, že tady v Berlíně skončila jedna diktatura a také toho, kdo k tomu přispěl,“ uvedl historik z Institutu východoevropských studií Svobodné univerzity v Berlíně Robert Kindler. Některé z nápisů pomohli identifikovat i potomci dobyvatelů Reichstagu, když Německo o mnoho později navštívili jako turisté.

„Tady v budově najdeme krátké vzkazy. Lidé tu nechali věci jako: ‘Vyhnali jsme odsud nacisty. Zničili jsme Hitlerovo doupě,’“ podotýká Kindler. Vzkazy psané uhlem i barvou pokrývají stěny tak vysoko, jak jen vojáci dosáhli. Třeba až z ramen kamarádů. Dnes je v pracovní dny běžně míjejí němečtí poslanci.

Strach i úleva

„Člověk z toho cítí hluk (boje) a strach. Ale také úlevu, že je po všem,“ podotkl berlínský poslanec Moritz Heuberger (Zelení). Osmdesát let po druhé světové válce mění pohled na tuto část německých dějin válka současná – na Ukrajině.

„Byli to také ukrajinští vojáci a vojákyně, kteří přispěli k osvobození Berlína. I z toho vzniká náš závazek teď Ukrajině pomáhat,“ podotýká Heuberger.

Bojem o Reichstag končilo sovětské dobývání nacistického Německa. Běžně si Spolková republika 8. květen nepřipomíná. V hlavním městě je ale letošní kulaté výroční státním svátkem. 

Podíl.
Exit mobile version