Hrozby jadernými zbraněmi jsou ze stran ruského vedení běžné. Tentokrát na ně ale americký prezident Donald Trump veřejně zareagoval svým činem – nechal přesunout dvě jaderné ponorky blíže k Rusku. Možná to nebyl ten nejlepší krok, píše pro The Telegraph novinář a bývalý politik Bob Seely.
Rusko primárně využívá jaderné vyhrožování jako součást své informační války, aby zastrašilo Západ, což se mu v minulosti zadařilo. Poté, co Rusko v roce 2022 napadlo Ukrajinu, západní státy reagovaly velmi opatrně – částečně kvůli jaderným hrozbám Kremlu.
„Trumpovo přesunutí ponorek je přímou reakcí na příspěvky Dmitrije Medveděva, bývalého ruského prezidenta, na sociálních sítích. Mnoho Rusů a nejen jich věří, že Medveděv je těžký alkoholik a některé příspěvky na internetu píše pod vlivem,“ píše pro The Telegraph bývalý novinář a voják, politik britské Konzervativní strany, Bob Seely.
„Medveděv v hierarchii ruského režimu plní roli vzteklého útočného psa, který vrhá děsivé hrozby na nepřátele Kremlu,“ vysvětluje Seely a dodává, že je dobře, že Trump začíná chápat ruský režim.
Podle bývalého novináře je Trump zjevně rozzlobený, že jeho politika ústupků Kremlu nefungovala. Nezabrala ani mimořádně vstřícná (a za zády Ukrajinců zpunktovaná) nabídka, která by ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi umožnila neplatit prakticky žádnou cenu za otřesné činy jeho armády.
Nynější Trumpova tvrdá reakce na Medveděvovy jaderné výhrůžky podle Seelyho nebyla promyšlená. „Ruský režim nyní ví, že pokud dokáže prezidenta dostatečně rozčílit na internetu, může ho vyprovokovat k reálným činům,“ popisuje.
„Strávili roky Trumpovým studiem. Existuje riziko, že jaderná politika – která byla v minulosti předmětem úzkostlivých diskusí odborníků kvůli své mimořádné důležitosti a strašlivým rizikům spojeným s jejími chybami – se nyní stala součástí riskantních ‚urážek‘ na sociálních sítích,“ dodává.
I když je podle Seelyho riziko, že Putin nařídí použití jaderných zbraní, malé, není nulové. „Od té doby, co ruský vůdce v roce 2005 zahájil politický a vojenský konflikt s Ukrajinou, aby ji donutil k případnému sjednocení s Ruskem, vždy, když se mu nepodařilo dosáhnout svých cílů, krize eskaloval,“ upozorňuje.
Seely připomíná, že ruský vůdce tak učinil v roce 2014 částečným vniknutím na východní Ukrajinu a poté v roce 2022 úplnou invazí. „Bude eskalovat znovu s použitím jaderných zbraní? Rusko podle západních analytiků pracuje s utajovanou a nikdy nepřiznanou jadernou teorií ‚eskalace za účelem deeskalace‘, podle které se jaderné zbraně používají k získání kontroly nad konfliktem a donucení nepřítele ke kapitulaci nebo k jeho zničení,“ vysvětluje.
Důvěrné ruské dokumenty podle něj naznačují, že první fáze použití jaderných zbraní by vypadala jako „demonstrační úder“, možná by šlo o jednorázový úder na vodní plochu. Druhou fází by pak bylo zacílení na málo osídlené místo na souši, potenciálně opuštěné město. Ve třetí fázi by Rusko využilo „demonstraci odstrašující síly“ na potenciálním vojenském cíli, jako je dopravní uzel. Odtud by použití jaderných zbraní eskalovalo do několika taktických jaderných úderů v celé oblasti vojenských operací.
Putin už dříve změnil důvody pro použití jaderných zbraní. Ruská vojenská doktrína z roku 2014 uvádí dva hlavní důvody pro použití jaderných zbraní: buď v reakci na jejich použití jinými zeměmi, nebo v případě ohrožení existence Ruské federace.
Novější dokument z roku 2020 už ale povoluje jaderný úder, pokud Rusku hrozí bezprostřední jaderný útok (tedy preventivní úder) nebo pokud by Rusko ztratilo kontrolu nad svým arzenálem, například v důsledku několika konvenčních přesných úderů.
„Oba důvody jsou ze své podstaty nebezpečné. Při studené válce se dvakrát stalo, že důstojníci tehdejšího Sovětského svazu odmítli reagovat, když jim jejich nadřízení nařídili připravit jaderné zbraně. Jejich statečné činy zachránily svět před potenciálně katastrofickým eskalováním konfliktu,“ říká Seely.
Putin ještě snížil práh pro nasazení jaderných zbraní loni. Uvedl, že i konvenční raketový útok na území Ruské federace by mohl být důvodem pro jadernou reakci. Navzdory těmto prohlášením však červnový úder Ukrajiny na ruské strategické bombardéry nevedl k žádné jaderné odpovědi.
To by potvrzovalo teorii Ukrajinců, kteří už dlouho tvrdí, že ruské hrozby jsou jen trik, který má zakrýt selhání armády zatížené obrovskými lidskými i materiálními ztrátami.
„Neexistují žádné dobré možnosti, co lze dělat, a tato krize se může ještě více vyostřit. Putinův režim je odhodlán válčit – nelze to říci jednodušeji. Nechce mír. Putin Trumpa tahá za nos. Nejlepší šancí pro Západ je, aby Ukrajina – s podporou spojenců, hlavně v oblasti protivzdušné obrany na ochranu svých odolných, ale trpících občanů – bojovala s Ruskem až do patové situace a donutila zuřivého ruského vůdce ukončit válku,“ uzavírá Seely.
„Chtějí, abychom porazili sami sebe.“ Putinova šéfredaktorka varuje před novými útoky (celý článek s videem zde)
„Chtějí zpolitizovat naše lidi,“ řekla v ruské televizi propagandistka Margarita Simonjanová | Video: Rossija 1
