Dlouholetý šéf Východního Německa byl vášnivým nimrodem, na zvěř podle vzpomínek pamětníků rád střílel přímo z auta. Ve výběru vhodného vozu se nijak neomezoval, jak dokládá i Mercedes 280 GE, který je k vidění v expozici automobilového muzea Prototyp v Hamburku.
Navenek působil jako rigidní zastánce komunistické ideologie, za oficiální fasádou ale neváhal žít vysoce nad poměry svých spoluobčanů. Erich Honecker, který vedl Německou demokratickou republiku od roku 1971 až do pádu železné opony, měl dvě velké záliby: západní auta a myslivost. V jeho speciálně upraveném mercedesu se pak oba jeho koníčky protnuly.
Zatímco v době, kdy Gustáv Husák používal sovětský ZIL, Honecker jezdil oficiálně v prodloužených limuzínách od Citroënu nebo Volva. S Francií i Švédskem udržoval jeho režim relativně úzké vztahy, vozy z těchto zamí tak nebyly brány jako „ideologicky závadné“.
To ale rozhodně neplatilo o modelech Mercedes-Benz z druhé strany ostře střežené hranice, které zejména v 70. a 80. lelech ukazovaly propastný rozdíl mezi oběma politickými systémy. Kdyby se rozkřiklo, že generální tajemník země dělníků a rolníků jezdí po lese autem ze Stuttgartu, pečlivě budovaný obraz člověka oddaného myšlenkám Marxe a Engelse by vzal za své.
Honecker ale po Mercedesu G toužil, proto se zrodil plán, jak jeho vlastnictví před veřejností utajit. Jeho realizaci si vzal na starost Alexander Schalck-Golodkowski, plukovník tajné policie Stasi, který zcela proti tehdejším zvyklostem cestoval na Západ bez omezení. Často tam domlouval propuštění politických vězňů výměnou za „tvrdé“ marky, z nichž pak financoval nákupy pro vysoké členy východoněmeckého politbyra. Mimochodem, sám jezdil Mercedesem třídy S.
Se zametáním stop si Golodkowski poradil jako vždy bravurně. Auto pro Honeckera nekupoval přímo v Západním Německu, ale nechal jej prostřednictvím východoněmecké firmy Intrac dovézt ze Švýcarska. Odtud pak mercedes putoval do Západního Berlína, kde jej známá karosárna Rometsch přestavěla na „vůz pro účely lovu“. Tam auto získalo mimo jiné plátěnou střechu, potah sedadel z ovčí vlny nebo speciální podpěry pro hlaveň pušky, aby mohl „první myslivec Německé demokratické republiky“ střílet na zvířata přímo z auta. Což je praktika, která je mezi skutečnými lovci nepřípustná.
Celkový účet za Mercedes ve špičkovém provedení 280 GE s benzinovým šestiválcem 2,8 litru o výkonu 156 koní byl v roce 1983 astronomických 112 349 DM. Pro srovnání – cena tehdejší novinky, Volkswagenu Golf druhé generace, začínala na 13 490 markách.
Paradoxní je, že podle pamětníků využíval Honecker svůj lovecký Benz jen sporadicky, přednost zpravidla dával Land Roveru, který mu stejnou cestou přes Švýcarsko a Západní Berlín pořídil Golodkowski o pár let dřív.
Podle výpovědi osobního strážce Bernda Brücknera auto většinou stálo vedle Honeckerovy lovecké chaty severně od Berlína, obklopeno 20 tisíci hektary veřejnosti nepřístupného lesa. Sám si prý vzpomíná jen asi na pět vyjížděk, které s ním hlava státu absolvovala. Za volantem ve všech případech seděl šofér, Honecker nikdy nevlastnil řidičský průkaz.
Největší zajímavostí vládního mercedesu je fakt, že auto na sobě nemá jedinou třícípou hvězdu. Nenajdeme ji na karoserii, nábojích kol, ani volantu. Traduje se, že si to tak přál sám Honecker, aby jej nikdo nemohl spatřit ve voze od „třídního nepřítele“.
Že Honeckerův lovecký landaulet na sobě neměl nic, podle čeho by se dala identifikovat jeho značka, je historicky doložitelná skutečnost. Pamětníci však připomínají, že pokud byl původem ze Švýcarska, jednalo se s největší pravděpodobností o vůz pocházející z továrny v rakouském Grazu, kde jej na základě smlouvy vyráběl koncern Steyr-Daimler-Puch pod vlastní značkou. Pokud tedy dal Honecker příkaz k odstranění loga, pak to nutně nemusela být třícípá hvězda.
Aby záhad kolem mercedesu generálního tajemníka nebylo málo, další přinesla letos v březnu známá aukční síň Bonhams. Ta nabídla k prodeji stejný Mercedes 280 GE v lovecké úpravě firmy Rometsch, o kterém prodávající tvrdil, že jde také o vůz vyrobený na zakázku pro Honeckera.
Jakkoliv bláznivě to zní, i v tomto případě se může jednat o auto prvního muže NDR. Jak v reportáži televize SAT.1 vysvětluje kurátor muzea Prototyp, kde je vystaveno první Honeckerovo „géčko“, země pro stranické potřeby nakoupila v 80. letech celkem osm terénních vozů Land Rover a Mercedes. Je tedy možné, že mercedesy pořídila rovnou dva.
Na původního majitele ukazuje i křivá hvězda uprostřed volantu, kterou sem někdo dodatečně a zjevně neodborně nalepil. V pořadí druhý dochovaný Honeckerův mercedes vydražil nový vlastník za 54 742 eur včetně aukčních poplatků.
