Dánsko vyslalo stovky nových vojáků do Grónska. Spolu s nimi na ostrov míří i dánský náčelník generálního štábu Peter Boysen.
Kromě dánských vojáků jsou na ostrově již přítomny jednotky z několika evropských zemí, mimo jiné z Francie, Velké Británie a Německa. Evropa tím reaguje na neustávající výhrůžky amerického prezidenta Donalda Trumpa.
„NATO již 20 let říká Dánsku: ‚Musíte odstranit ruskou hrozbu z Grónska.‘ Bohužel Dánsko s tím nebylo schopno nic udělat. Nyní je čas a bude to provedeno!!!“ zopakoval znovu v pondělí americký prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social.
„Žádné zastrašování ani výhrůžky nás neovlivní – ani na Ukrajině, ani v Grónsku, ani nikde jinde na světě… Hrozby zavedením cel jsou nepřijatelné a v této souvislosti nemají místo,“ reagoval na vyhrocenou situaci francouzský prezident Emmanuel Macron o dva dny dříve.
Nové napětí kolem Grónska vyvolal Donald Trump minulý týden poté, co oznámil zavedení nových cel na evropské státy, které na ostrov vyslaly své vojáky.
Zahraniční média spekulují o tom, zda může celá situace vyústit v rozpad NATO, nebo dokonce v ozbrojený střet mezi americkými a evropskými jednotkami.
Hrozí rozpad NATO?
„V minulosti to byly právě Spojené státy, které uklidňovaly spory mezi členy aliance. Teď jsme ale v situaci, kdy se Amerika přímo dostala do konfliktu s dalším členským státem, a já si už nejsem jistý, že to aliance ustojí,“ říká pro Aktuálně.cz Jakub Landovský, bývalý velvyslanec ČR při NATO.
„Je podstatné dát na stůl vlastní požadavky ve vztahu s Amerikou, které Trump pochopí. Protože Amerika už nám svou část příběhu řekla a ten není pro Evropu příliš příznivý,“ dodává Landovský.
„Nemyslím si, že hrozí vojenský střet. Evropané se budou snažit situaci diplomaticky uklidnit. Ale určitě je teď oslabená důvěra mezi Evropou a Amerikou,“ říká pro Aktuálně.cz Filip Nerad, ředitel komunikace think-tanku Globsec.
Sankce, které původně plánovala proti Číně v případě, že by se Peking pokusil evropské státy ekonomicky vydírat, teď paradoxně Evropa podle Nerada zvažuje uvalit na Spojené státy.
„I když je Amerika spojenec, který i dříve vystupoval proti Evropě tvrdě, tak teď se dostáváme do fáze, kdy Američané podnikají vyloženě nepřátelské kroky proti některým evropským zemím,“ dodáva Nerad.
Evropa až na třetím místě
Donald Trump dal už několikrát najevo, že Evropa není jeho prioritou. Zároveň například poslední útok ve Venezuele dokazuje, že to Amerika myslí s ochranou svých zájmu v západní hemisféře opravdu vážně.
„Zájem o Evropu upadá. Amerika ví, že se musí soustředit na Čínu, poté Blízký východ. Až na třetím místě je Evropa. Ale úplně nejdůležitější je pro Američany západní hemisféra a tam není Amerika příliš ochotná kompromisu,“ hodnotí celou situaci Jakub Landovský.
Do západní sféry vlivu spadá právě i Grónsko. Spojené státy totiž nevěří, že Dánsko a ostatní evropské státy jsou schopné a ochotné kontrolovat 2200 kilometrů čtverečních tohoto strategického území.
„Je škoda, že prezident Trump není schopen vysvětlovat americké zájmy tak, aby přitom nenaštval svoje spojence. Grónsko tak může být rozbuškou, na které se rozhádá celé NATO,“ myslí si Landovský.
