Ústavní soud začal veřejně projednávat návrh na zrušení zpřísněného zákona o střetu zájmů. Novela například znemožnila, aby vybraní veřejní funkcionáři byli zároveň skutečnými majiteli médií. Návrh na zrušení podalo sedmdesát poslanců ANO. U soudu za ně vystupují šéfka poslanců ANO Alena Schillerová s advokátem Davidem Rašovským. Vládu jako vedlejšího účastníka řízení zastupuje ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS).

Soud chce jako svědky vyslechnout zástupce parlamentní vládní většiny i opozice, konkrétně Helenu Válkovou a Radka Vondráčka (oba ANO), Marka Bendu (ODS), Radovana Vícha (SPD), Jakuba Michálka (Piráti) a exministra Michala Šalomouna (za Piráty). Předvolal také ministra vnitra Víta Rakušana (STAN), který se omluvil kvůli zahraniční cestě. Pokud to bude ještě považovat za potřebné, vyslechne Rakušana za týden.

Blažek neočekává, že ve středu padne rozhodnutí. „Návrh hájím, členové vlády pro návrh hlasovali. Co se týká jeho kritiky, Ústavní soud to nebude mít jednoduché, protože ochrana vlastnického práva může být z hlediska ústavního narušena, ale uvidíme, jak to dopadne,“ uvedl Blažek.

Baxa: Ústní jednání pomůže objasnit okolnosti schvalování novely

Návrh plénum Ústavního soudu zatím projednávalo několikrát neveřejně. Pak podle předsedy Josefa Baxy dospělo k závěru, že ústní jednání s výslechem svědků pomůže objasnit okolnosti schvalování novely a osvětlit celkovou parlamentní praxi pozměňovacích návrhů. Podle ANO šlo o neústavní přílepek k nesouvisející novele. Michálek komplexní pozměňovací návrh předložil na samém konci druhého čtení ve sněmovně.

„Vládní většina v Poslanecké sněmovně postupovala rozporně s pravidly zákonodárného procesu tím, že k prosazení svého zájmu zvolila takzvaný přílepek a současně učinila vše pro to, aby nemohl být řádně projednán, a schválila ho při porušení kogentních pravidel jednacího řádu Poslanecké sněmovny,“ stojí v návrhu.

ANO tvrdí, že úprava byla zaměřená na Babiše

Zákaz vlastnictví médií vrcholnými politiky je kvůli novele od letoška přísnější, podobně jako pravidla pro přijímání dotací a pobídek. Politici například nemohou převádět média na osobu blízkou nebo do svěřenského fondu, což dříve učinil předseda ANO Andrej Babiš s holdingem Agrofert včetně mediální skupiny Mafra poté, co byl schválen zákon omezující podnikání členů vlády.

ANO tvrdí, že právní úprava byla selektivně a účelově zaměřená na Babiše. „Považujeme za nepřípustné, aby zákony v demokratických zemích byly namířeny proti konkrétní osobě,“ uvedla Schillerová.

Podíl.
Exit mobile version