Aktual.: 20.01.2025 16:40
Brno – Bývalou soudkyni Elišku Wagnerovou, která v sobotu zemřela, uznávali ústavní právníci za její odvahu, empatii či důraz na ochranu práv a důstojnosti jednotlivce. Odborníci, které ČTK oslovila, zdůraznili, že patřila k osobnostem, které formovaly ústavní právo v ČR, a ovlivnila generaci mladých právníků. Wagnerová působila jako předsedkyně Nejvyššího soudu (NS) a místopředsedkyně Ústavního soudu (ÚS), poté jako senátorka. Zemřela v 76 letech.
„Často stála u rozhodnutí, která do budoucna měnila pohled na právo či právní institut, respektive ‚přehodila výhybku‘ v právním uvažování. Jazykem řady jejích nálezů hovoří judikatura ÚS dodnes,“ uvedl vedoucí olomoucké katedry ústavního práva Michal Bartoň.
„Měla v sobě pozitivní energii, řekl bych až takový zvláštní oheň. Většinou však nespaloval, spíše zahříval. Byla neúnavnou zastánkyní lidských práv, orientovala se v mezinárodním kontextu a byla neúnavná,“ popsal Ondřej Preuss z Univerzity Karlovy.
Wagnerová emigraci prožívala v Německu a Kanadě. Do českého práva pak přinášela koncepty z německé i angloamerické právní kultury. „V tom měla nespornou výhodu oproti většině svých kolegů na NS i na ÚS, neboť ti uměli, v lepším případě, buď jenom německy, nebo jen anglicky. Myslím ale, že bližší jí byla německá ústavněprávní doktrína, což se projevovalo zejména v jejím důrazu na hodnotu lidské důstojnosti,“ řekl David Kosař, vedoucí brněnské katedry ústavního práva a politologie.
I díky Wagnerové a jejím znalostem i zkušenostem z exilu se ochrana základních práv prostřednictvím ústavního soudnictví od počátku 90. let stala pevnou a fungující součástí ústavního systému ČR, na rozdíl například od Slovenska, uvedl Marian Kokeš, jenž působí na Univerzitě Palackého v Olomouci a býval asistentem Wagnerové na ÚS. „Ochrana práv jednotlivce a jeho důstojnost byla středobodem jejího myšlenkového i hodnotového vesmíru,“ zdůraznil Kokeš.
Jaroslav Benák z brněnské právnické fakulty pokládá za hlavní kvalitu Wagnerové empatii. „Schopnost představit si, jaký má její rozhodnutí dopad na konkrétní lidi, vžít se do jejich situace a promítnout to do rozhodnutí,“ popsal Benák.
Z řady plenárních nálezů, které Wagnerová připravovala na ÚS, připomněli odborníci například ten, který obsahoval kritiku přílepků. Jde o praxi, kdy se při projednávání v parlamentu dostane do zákona úprava, která s ním obsahově nesouvisí. ÚS nedávno na přílepkový nález navázal zrušením takzvaného lex Babiš II. Devět soudců hlasovalo pro zrušení, šest proti. „Obě skupiny se však shodly v tom, že původní nález soudkyně zpravodajky Elišky Wagnerové je klíčovým východiskem pro debatu,“ doplnil Benák.
Podle Kokeše přikládala Wagnerová velkou pozornost nálezům v řízeních o ústavních stížnostech, kde prosazovala ochranu práv jednotlivců. Zmínil nález, který otevřel cestu k rehabilitaci disidenta a evangelického duchovního Jana Šimsy, dále rozhodnutí, která se týkala odpíračů vojenské služby nebo řadu nálezů chránících právo na soukromí a svobodu projevu. Také Kosař zdůraznil ochranu svobody projevu. „V těchto nálezech jako první zakotvila celou řadu kritérií, které jsou dnes v judikatuře ke svobodě projevu samozřejmostí,“ uvedl Kosař.
Odborníci vyzdvihli také přínos změn, které Wagnerová prosadila jako předsedkyně NS. Jde například o zveřejňování všech rozhodnutí NS na webu a vznik jeho velkých senátů. „Obojí protlačila přes velkou nevoli svých kolegů,“ míní Kosař. „Za svého působení sváděla ideové boje nejen s politickou mocí, ale také se soudci, kteří byli zvyklí aplikovat velmi formalistickou interpretaci práva,“ uvedla Katarína Šipulová z brněnské právnické fakulty.
Wagnerová také často psala odlišná stanoviska k nálezům, s nimiž nesouhlasila. „Připomněl bych její silný nesouhlas s postupem ÚS ve věci tzv. regulačních poplatků u lékaře. Tehdy se myslím jasně manifestovalo, že za každým případem, byť abstraktním, viděla možné zásahy do života jednotlivce. Také to jasně ukazovalo, že je ochotna jít do ostrého sporu i s aktuální mocí,“ doplnil Preuss.
