V souvislosti s ním se mluví o revoluci, chystaný kompaktní bateriový mercedes má totiž spotřebovat mimořádně málo elektřiny. Spalovací motor souběžně nabízené hybridní verze bude zase natolik efektivní, že automobilka vůbec neuvažuje o plug-in hybridu.

Co všechno bateriový Mercedes CLA umí, ukázal začátkem listopadu na testovacím polygonu v italském Nardò. Předsériový prototyp tu po trati na plný plyn kroužil přesně čtyřiadvacet hodin, během kterých ujel 3717 kilometrů. Tím přesvědčivě překonal rekord z roku 2019, který až dosud s 3424 kilometry drželo násobně dražší Porsche Taycan.

Ještě lépe si celou událost lze představit, když se s kilometrového nájezdu vypočítá průměrná rychlost. Údaj 155 km/h vypadá dobře sám o sobě, průměrná rychlost však navíc zahrnuje i přestávky na dobíjení. Těch během rychlostního maratonu absolvoval Mercedes celkem 40, každá z nich měla trvat zhruba deset minut. Ve skutečnosti tak muselo auto jet prakticky stále maximální rychlostí, která je v jeho případě omezena na 210 km/h.

Mercedes uvádí, že auto do sebe dokáže vstřebat dobíjecí výkon až 320 kW a to po velmi dlouhou dobu. Také díky 800voltové architektuře by mu k doplnění energie na čtyři stovky kilometrů mělo ve standardních podmínkách stačit patnáct minut.

Ještě o něco zajímavější je údaj o dojezdu. Výrobce udává 750 kilometrů na jedno nabití podle normy WLTP. Což je vzdálenost, kterou lze bez větší námahy dosáhnout i v praxi.

To celé by v současnosti nebylo až tak neuvěřitelné, kdyby auto zároveň nemělo na palubě baterii s docela běžnou kapacitou. Ta u Mercedesu má 85 kWh, což po výpočtu ukazuje na průměrnou spotřebu zhruba 11,3 kWh na 100 km.

Automobilka navíc slibuje nízkou spotřebu i při vysokých dálničních rychlostech. K tomu by měla dopomoci nejen příkladná aerodynamika, ale také dvoustupňová převodovka. Ta řadí druhý stupeň v rychlosti 110 km/h, čímž klesnou otáčky a s nimi i nutný příděl elektrické energie.

Bez zajímavosti není ani použitá baterie, která má díky většímu podílu křemíku v anodě vyšší energetickou hustotu. Znamená to, že při stejných rozměr nabízí vyšší kapacitu. Do budoucna automobilka plánuje i nasazení lithium-železo-fosfátové baterie (LFP), která sice tak vysokou energetickou hustotu nabídnout nedokáže, zato je výrobně levnější.

Za pozoruhodnými parametry Mercedesu CLA hledejme novou platformu MMA a elektromotor s označením EDU 2.0, který si Mercedes postavil sám ve vývojovém centru v Untertürkheimu. Pohonná jednotka, jejíž výrobu převzala rakouská Magna, má být mimořádně kompaktní a lehká. Umístěná nad zadní nápravou a pohánějící zadní kola dodá výkon 200 kW, verze s pohonem všech kol přidává dalších 80 kW na přední nápravu.

Bateriová varianta CLA se představí na jaře příštího roku, šéf Mercedesu Ola Källenius se v této souvislosti nechal slyšet, že nabídne „cenově dostupný luxus“. Objevil se i první odhad – 55 tisíc eur, v přepočtu zhruba 1,4 milionu korun.

Zhruba s ročním odstupem po elektromobilu by měla následovat levnější hybridní verze. Má ji pohánět benzinová patnáctistovka s výkonem 100, 120 nebo 140 kW, i tento motor si vyvinula automobilka ve své režii. Jeho výrobu však tentokrát přesunul až do Číny, v rámci spolupráce s koncernem Geely.

Zcela záměrně se Mercedes u CLA vyhnul plug-in hybridní verzi: ta elektrická má dojezd jako spalovací auto a velmi rychle se dobíjí, hybridní zase spotřebuje pouhé čtyři litry benzinu. Což je tak málo, že plug-in hybrid by podle automobilky neměl nikomu chybět.

Podíl.
Exit mobile version