Letošní maturita z matematiky vyvolala vlnu nevole napříč školami. Studenti mluví o zbytečně složitých úlohách a časovém presu. Učitelé z gymnázií, včetně na přírodní vědy orientovaného Keplera, potvrzují výjimečnou obtížnost testu. Ministr školství Mikuláš Bek připouští, že pokud analýza potvrdí, že byl test mimořádně těžký, hodnocení se možná bude ještě měnit.

„Podle mě byl letos didaktický test náročnější, hlavně ve srovnání s loňskem. Letos dosáhnou dobré hodnocení jen ti maturanti, kteří při přípravě zvládli rutinní početní postupy a nemusejí nad nimi při samotném testu moc přemýšlet – na to nebyl čas,“ říká kantor Peter Višňovský z pražského Gymnázia Jana Keplera.

I z elitních škol letos zaznívá nečekaná kritika státní maturity z matematiky. Petici proti podobě testu podepsalo už téměř 8800 studentů. Vadí jim matoucí zadání, úlohy mimo běžné učivo a nesrovnatelná obtížnost s předchozími ročníky.

Maturitní test z matematiky, který žáci psali 2. května, podle mnohých spíše než matematické dovednosti prověřoval schopnost prokousat se složitým a často matoucím zadáním. Řada z nich navíc nebyla součástí běžné výuky.

Podle studentky Dany Vyhnánkové, která se podílela na vzniku petice, úlohy kladly důraz na neobvyklé logické postupy a neodpovídaly požadavkům rámcových vzdělávacích programů. Podle autorů petice by měl být test důkladně přezkoumán. Chtějí, aby hodnocení zohlednilo výjimečnou obtížnost a zvážilo snížení bodové hranice pro úspěšné složení zkoušky. Aktuálně je třeba získat alespoň 17 bodů z 50. Podle studentky Vyhnánkové je potřeba se ptát, zda maturita opravdu měří to, co má. A jestli má smysl ji takto dál dělat.

Vyčkáme na závěry odborníků

Cermat, který maturitu organizuje, zatím na kritiku nereaguje konkrétně. Instituce zdůrazňuje, že probíhá hodnocení testů a odborné posouzení, bez kterého nelze výsledky komentovat.

„Než se budou moci jakékoliv výsledky zveřejnit a dělat z nich závěry, musí proběhnout mimo vlastního vyhodnocení a přípravy analytických podkladů jednání validační komise Cermatu a dále jednání Nezávislé odborné komise, která je poradním orgánem MŠMT. Obě tyto komise posuzují validitu všech úloh v testech,“ reagoval Cermat na dotazy serveru Aktuálně.cz.

Závěry těchto komisí budou známy nejpozději 15. května, kdy školy obdrží výsledky studentů.

Rozsah vědomostí, které může maturita ověřovat, podle Cermatu vychází z katalogu požadavků, který musí být zveřejněn 48 měsíců před zkouškou. Kritéria hodnocení pak musejí být dostupná nejpozději do 31. března příslušného roku a nelze je měnit zpětně. Jsou dostupná zde:

Bek připouští zásah

Ministr školství Mikuláš Bek na síti X uvedl, že test se musí nejprve věcně posoudit, a to „s respektem k práci autorů i studentům, kteří test skládali“. Podle něj se počítá s přizváním dalších expertů a vytvořením více nezávislých hodnotících panelů.

Pokud analýza potvrdí mimořádnou náročnost, mohlo by podle něj dojít k úpravě hodnocení. „Možností je například úprava klíče hodnocení, zohlednění výsledků v systému nebo v krajním případě změna procentuální hranice úspěšnosti,“ napsal Bek. Připomněl, že podobné opatření proběhlo v roce 2021, kdy se kvůli pandemii covidu snížila hranice úspěšnosti v matematice z 33 % na 27 %.

Matematiku si letos vybral jen každý pátý

Podle Cermatu si letos matematiku jako druhý povinný předmět zvolilo zhruba 15 360 maturantů. To je přibližně 20 % všech studentů, kteří šli k maturitě poprvé. Zbylých 80 % zvolilo cizí jazyk, převážně angličtinu.

Celkem se ke státní maturitě letos přihlásilo 80 828 žáků, tedy téměř o sedm procent více než loni. Test z matematiky se psal v pátek  a následující pondělí pak maturanti skládali povinný test z českého jazyka a literatury. Ti, kteří si vybrali španělštinu, němčinu či ruštinu nebo složitější variantu z matematiky, skládali testy v úterý.

Podíl.
Exit mobile version