Ministr zahraničí Marco Rubio v pátek prohlásil, že pokud Ukrajina a Rusko nejsou ochotné dosáhnout míru, USA z procesu „prostě odejdou“. Jen o několik hodin dříve však Ukrajina podepsala s USA memorandum o vzácných nerostech. Zda Rubio o memorandu nevěděl, nebo šlo o strategii, jak donutit obě země ještě k otevřenějším signálům, není jasné. V pondělí Putin připustil přímé rozhovory s Kyjevem.
Podpis memoranda, ke kterému došlo ve čtvrtek večer, potvrdila ukrajinská vicepremiérka Julija Svyrydenko. Podle ní půjde o spolupráci výhodnou pro obě země. Dokument, podepsaný během videohovoru s americkým ministrem financí Scottem Bessentem, zároveň hovoří o vytvoření fondu na obnovu válkou poničené Ukrajiny. Zásadní otázka však zůstává nezodpovězena – a to, odkud budou prostředky fondu pocházet.
Dlouhodobější návrhy počítají s tím, že by výnosy z těžby přírodních surovin mohly být přesměrovány z ukrajinského rozpočtu do fondu a rekonstrukční zakázky by z velké části připadly americkým firmám. Prezident Donald Trump se netají tím, že Spojené státy chtějí zpětně kompenzovat svou vojenskou pomoc právě skrze ekonomickou spolupráci a že očekává přístup k ložiskům v hodnotě až půl bilionu dolarů (kolem 11 bilionů korun).
Kritici varují, že za touto dohodou se skrývá tlak, kterému Kyjev v podstatě nemůže čelit. Spojené státy zůstávají jeho klíčovým vojenským partnerem a Trump už v minulosti krátce pozastavil dodávky zbraní i sdílení zpravodajských informací. Pro ukrajinskou vládu tak může být souhlas s ekonomickou dohodou spíše nutností než strategickou volbou.
Rubiův vzkaz: Máme na práci i jiné věci
Zatímco ekonomické vazby mezi USA a Ukrajinou se po únorové roztržce Trumpa se Zelenským v oválné pracovně dávají opět do pohybu, na diplomatické rovině se rovněž rýsuje nečekaný posun. Minulý pátek americký ministr zahraničí Marco Rubio uvedl, že Spojené státy by mohly během několika dní ustoupit od snah o dosažení mírové dohody, pokud nebude patrný žádný pokrok.
Trump tento postoj podpořil, byť bez uvedení konkrétního časového rámce. Podle agentury Bloomberg Washington zvažuje rámcovou dohodu, která by mimo jiné uznala ruskou kontrolu nad Krymem a zavedla příměří podél současné frontové linie. Takový návrh má být údajně projednán již tento týden v Londýně, kde se mají sejít zástupci Ukrajiny, USA, Velké Británie a Francie.
Velikonoční příměří i přímé rozhovory s Kyjevem
Krátce nato Kreml oznámil překvapivé 30hodinové velikonoční příměří, které však skončilo vzájemným obviňováním z jeho porušení. V pondělním rozhovoru s novináři Putin řekl, že by bylo možné jednat o zastavení úderů proti civilní infrastruktuře přímo s Kyjevem. Dokonce uznal, že některé nedávné ruské údery mohly zasáhnout civilní objekty, ale tvrdil, že měly vojenský charakter.
„Máme pozitivní postoj k příměří,“ řekl Putin a připomněl velikonoční příměří, ohledně kterého se ale obě strany vzápětí obvinily z porušování. Podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova prezident narážel na možnost bilaterálního vyjednávání s Ukrajinou, tedy na návrat ke stolu, který opustil v roce 2022.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zareagoval zdrženlivě. Opakovaně označil útoky na civilisty za nepřijatelné a uvedl, že jeho země je připravena na mírová jednání, ale pouze pod podmínkou úplného příměří. Uznání ruské kontroly nad okupovanými územími včetně Krymu odmítl jako nepřekročitelnou „červenou linii“. Podle všeho tak běží dvě jednání současně – jedno ekonomické mezi USA a Ukrajinou, a druhé diplomatické, do něhož se opatrně vrací i Rusko.
