Aktualizace: 26.01.2024 09:14
Washington – Na jedné straně nepopulární hlava státu, která by krátce po volbách oslavila 82. narozeniny, na straně druhé exprezident, který neuznal výsledek posledních voleb, dává najevo autoritářské tendence a během kampaně by mohl být odsouzen. Jakkoli tomu mnozí Američané stále nevěří, v souboji o Bílý dům se v listopadu s největší pravděpodobností znovu utkají Joe Biden a Donald Trump. V polarizované zemi to slibuje velmi nevyzpytatelný předvolební vývoj.
Do voleb stále zbývá přes devět měsíců, podle některých komentátorů už ale mohou repríze duelu z roku 2020 zabránit jen skutečně extrémní okolnosti. Trumpovi už v primárkách Republikánské strany zbývá jen poslední soupeřka a z průzkumů vyplývá, že Nikki Haleyovou snadno porazí. Biden zase vstupuje do nominačního procesu Demokratické strany bez vážnější konkurence.
V prezidentské volbě by tak proti sobě stanuli dva nepříliš oblíbení muži. Bidenovo úřadování podle posledních průzkumů schvaluje necelých 40 procent Američanů, zatímco kladný vztah k Trumpovi v nedávném průzkumu pro televizi ABC News vyjádřilo jen 29 procent respondentů. Oba však zůstávají lídry svých politických stran, neboť Trump si podmanil republikánskou voličskou základnu a potenciální zájemci mezi demokraty nechtěli jít do souboje s úřadujícím prezidentem.
Podle analytika Franka Luntze je výsledek takový, že voliči dávají najevo obrovské opovržení politikou a volebním systémem. „Je to pocit, že se na všechny zapomnělo, že si jich neváží,“ řekl na podzim deníku The Guardian.
Listopadový souboj mezi Bidenem a Trumpem by byl mimořádný už jen tím, že by se jednalo o „odvetu“. Naposledy USA takový scénář zažily v roce 1956, kdy republikánský prezident Dwight Eisenhower podruhé porazil demokrata Adlaie Stevensona.
Kromě toho letos v předvolební kampani hrají nevídanou roli soudy. Nejvyšší soud USA bude za dva týdny projednávat otázku, zda mohou jednotlivé státy diskvalifikovat Trumpa z voleb kvůli podílu na vpádu jeho stoupenců do sídla Kongresu. A pak jsou zde trestní procesy s Trumpem týkající se jeho snah zvrátit porážku z roku 2020, nakládání s utajovanými dokumenty a platby za mlčení údajné milenky před volbami v roce 2016.
Exprezidentovi právníci se snaží hlavní líčení v těchto kauzách oddalovat, první z nich by nicméně mohlo začít v březnu. Případné odsouzení by Trumpovi nebránilo v kandidatuře, není však jasné, jak by například zareagovalo vedení Republikánské strany, pokud by takový verdikt přišel ještě před jejím červencovým nominačním sjezdem.
Dalším mimořádným faktorem je věk kandidátů. Platí to zejména u Bidena, který je v 81 letech nejstarším prezidentem v dějinách USA a podle většiny voličů je na výkon funkce příliš starý. Trump je však pouze o čtyři roky mladší a v případě zvolení by se v žebříčku nejstarších amerických lídrů zařadil hned za Bidena.
Vzhledem k averzi voličů k oběma kandidátům si magazín The Atlantic v novém článku klade otázku, jak je možné, že USA směřují k repríze jejich souboje. „Nejzásadnějším důvodem je polarizace, především negativní polarizace, tedy odpor a opovrhování vůči druhé straně,“ odpovídá autor.
Průzkumy agentury Pew Research Center naznačují, že republikáni a demokraté čím dál více připisují lidem z opačného tábora špatné vlastnosti. V roce 2022 například respondenti z obou stran ve zhruba polovině případů označili ty druhé za hloupější než jiné Američany, ještě častěji pak souhlasili s tvrzením, že ti druzí jsou nemorálnější či méně poctiví. Na strachu z druhé strany při tom staví jak Trumpova, tak Bidenova kampaň.
Republikánský lídr na mítincích vyhlašuje, že jeho oponenti „ničí naši zemi“ a že když by se nestal znovu prezidentem, „bude s naší zemí konec“. USA pod vedením Bidenovy administrativy vykresluje jako upadající stát, jakkoli ekonomické ukazatele z poslední doby svědčí spíše o opaku.
Trump při tom stupňuje svou bombastickou rétoriku z úspěšné kampaně roku 2016, kdy vsadil na protiimigrační tón a prohlásil, že „jedině já můžu napravit“ problémy USA. Nyní například uvádí, že přistěhovalci vstupující do USA nelegálně „otravují krev naší země“ a slibuje pomstu oponentům v čele s Bidenem. Kromě toho pokračuje v popírání výsledku posledních prezidentských voleb a podle agentury AP si také připravuje půdu pro podobný postup pro případ další porážky od Bidena.
I proto jej současný prezident opakovaně prezentuje jako hrozbu pro americkou demokracii. V reakci na Trumpovo úterní vítězství v primárkách ve státě New Hampshire například uvedl, že „v sázce je všechno“. „Naše demokracie. Naše osobní svobody… Naše ekonomika,“ píše se v jeho prohlášení.
Bidenův tým nicméně souboj s Trumpem vítá, neboť věří, že prezident v něm může znovu zvítězit, napsal web Politico. Průzkumy aktuálně favorizují spíše Trumpa, Biden ale zřejmě spoléhá na to, že se situace změní, když si všichni voliči uvědomí, že republikány ve volbách skutečně bude reprezentovat jeho předchůdce. Bidenovi poradci a spojenci vidí Trumpa jako faktor, který pomůže rozptýlit obavy ohledně věku současného prezidenta a bude motivovat klíčové voličské skupiny, píše Politico.
Nerozhodnutí voliči by se však také mohli přiklonit k některému z uchazečů kandidujících mimo systém dvou hlavních politických stran, pro něž letošní volby skýtají nebývalou příležitost. Jasné se zdá být pouze to, že americká veřejnost zatím na scénář druhého střetu mezi Bidenem a Trumpem zcela nepřistoupila.
„Slyšíte to neustále. Republikáni říkají: ‚Joe Biden nebude ve skutečnosti nominován’… Nebo mluvíte s demokraty a řeknou: ‚To je vyloučené. Donald Trump nebude ve skutečnosti nominován. Tak nebo onak, možná půjde do vězení,'“ shrnul tento týden situaci reportér deníku The New York Times Jonathan Weisman.
Pochybnosti ohledně očekávaného vývoje vyjádřil i 65letý Rodney Martell z New Hampshiru, který o věci nedávno mluvil s AP. „Upřímně, jestli znovu dojde na takový souboj, mohlo by to podle mě být dost ošklivé,“ dodal.