Podle dostupných informací mělo v lednu dojít k citlivému jednání v Pentagonu mezi představiteli USA a papežským nunciem ve Washingtonu, kardinálem Christophem Pierrem. Schůzka proběhla v době, kdy americký prezident Donald Trump stupňoval vojenské kroky na mezinárodní scéně. Od hrozeb vůči Grónsku přes zásahy proti lodím podezřelým z pašování drog až po tvrdý postup vůči Venezuele a Íránu.
Právě tyto kroky vyvolaly rostoucí znepokojení ve Vatikánu. Nový papež Lev XIV., shodou okolností první hlava katolické církve narozená v USA, se proti nim opakovaně veřejně vymezil. „Válka je opět v módě a válečné nadšení se šíří,“ uvedl v projevu před diplomaty.
Právě tento kritický tón měl být impulzem k setkání v Pentagonu. Oficiálně šlo podle americké strany o „zdvořilou a profesionální diskusi“ o morálce v zahraniční politice a o bezpečnostní strategii USA. Neoficiální interpretace je však výrazně ostřejší.
Pentagon popírá tlak na Vatikán
Geopolitický analytik Francesco Sisci řekl pro FT, že jednání se „zvrtlo“ ve chvíli, kdy vatikánský zástupce zdůraznil, že papež bude jednat nezávisle a podle církevních principů. Následná zmínka o tzv. avignonském papežství – období, kdy byl papež pod vlivem světské moci, byla podle něj vnímána jako nepřímá hrozba. Naznačovala možnost vytvoření alternativního, „loajálního“ papeže, pokud by se Vatikán nepřiblížil americké linii.
Pentagon takovou interpretaci kategoricky odmítá jako „značně přehnanou a zkreslenou“. Přesto incident zapadá do širšího kontextu zhoršujících se vztahů mezi Washingtonem a Svatým stolcem.
Paralela s křížovými výpravami
Napětí se vyostřilo nejen kvůli vojenským operacím, ale i kvůli rétorice některých amerických představitelů. Kritiku ve Vatikánu vyvolala zejména slova ministra obrany Petea Hegsetha, který operace proti Íránu rámoval v náboženských termínech. Podle odborníků to v církvi evokuje nebezpečné historické paralely s křížovými výpravami a ohrožuje mezináboženské soužití.
Papež Lev XIV. na eskalaci reagoval neobvykle ostře. V mimořádném kroku vyzval americké občany, aby kontaktovali své kongresmany a tlačili na zastavení bombardování Íránu. Podle teologa Massima Faggioliho šlo o „nukleární variantu“ vatikánské diplomacie – tedy krajní prostředek, jak zabránit dalšímu vyhrocení konfliktu.
