Aktual.: 9.03.2025 14:14
Brusel – Spojené státy jsou stále spojencem Evropské unie, uvedla dnes předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Máme rozdílné názory, ale musíme najít společnou cestu, dodala na tiskové konferenci u příležitosti 100 dní nové unijní exekutivy. Vztahy EU a USA se od nástupu Donalda Trumpa do Bílého domu na konci ledna výrazně zhoršily, nový americký prezident hrozí EU obchodní válkou a zavedením cel. Rozdílné názory má i na vyřešení války na Ukrajině, kde je v kontaktu s ruským vedením, zatímco EU podporuje Kyjev.
„Spojené státy jsou více než 80 let naším nejbližším spojencem. Máme rozdílné názory, ale když se podíváte na společný zájem, tak ten má vždycky větší váhu než spory,“ uvedla šéfka unijní diplomacie. „Takže budeme nadále spolupracovat, musíme najít nějakou společnou cestu,“ dodala.
S novým americkým prezidentem si po jeho zvolení telefonovala, zatím se ale nesetkali. „S Trumpem jsme se setkali v minulosti, v době jeho prvního mandátu, teď jsme si telefonovali, kontakty tedy jsou, ale osobně se setkáme, až na to nazraje čas. Taková je teď situace,“ řekla k tomu von der Leyenová.
Šéfka Evropské komise zatím jednala pouze s americkým viceprezidentem J. D. Vancem, se kterým se setkala v únoru v Paříži. Ten ji nicméně nevaroval, že se Trump den na to chystá zahájit rozhovory s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, poznamenal k tomu bruselský server Politico. Od té doby pak americký prezident neustále stupňuje útoky na ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, kterého naopak většina států Evropské unie podporuje.
Nový americký prezident rovněž hrozí brzkým zavedením cel na zboží z EU ve výši 25 procent. Představitelé Evropské unie již dali najevo, že na případná cla odpoví protiopatřením.
„Jsme spojenci a všichni spojenci musí plnit své úkoly. Být spojencem neznamená, že existuje nerovnováha ve sdílení břemen,“ reagovala šéfka Evropské komise na dotazy ohledně vztahu EU se Spojenými státy. V této souvislosti zmínila prohlášení generálního tajemníka NATO Marka Rutteho, který již několikrát zmínil, že by spojenci měli vydávat na obranu kolem tří procent HDP. Zdůraznila rovněž důležitost nového plánu na „přezbrojení Evropy“, který by měl umožnit mobilizovat celkem až 800 miliard eur (20 bilionů Kč) na posílení evropské obranyschopnosti a navýšení vojenských kapacit i na poskytnutí okamžité pomoci napadené Ukrajině.
Součástí plánu nazvaného REARM Europe, který EK představila tento týden, je mimo jiné návrh na rozvolnění rozpočtových pravidel EU s cílem umožnit členským zemím zvýšit investice do obrany bez postihu za nadměrný schodek rozpočtu a také nové společné půjčky ve výši až 150 miliard eur (3,8 bilionu korun) jištěné společným rozpočtem EU, které mají být poskytovány vládám členských států evropského bloku. Peníze mají jít na budování celoevropských vojenských kapacit v oblastech, jako jsou protivzdušná a protiraketová obrana, dělostřelecké systémy, střely a munice, drony a obranné systémy proti dronům a na další potřeby od kybernetiky po vojenskou mobilitu, uvedla tehdy šéfka komise.
„V úterý si připomeneme 100 dní od nástupu nové komise do funkce. 100 dní od 1. prosince, které mi připadají jako celý život. Svět kolem nás se mění rychlostí blesku. Geopolitické posuny otřásají aliancemi. Desítky let staré jistoty se hroutí. A na našich hranicích stále zuří brutální válka,“ uvedla na dnešní bilanční tiskové konferenci von der Leyenová. Nová Evropská komise podle ní již od svého začátku „staví“ na třech pilířích – prosperitě, bezpečnosti a demokracii. „Vidíme, že někteří se uzavírají do sebe, rozsévají nejistoty a usilují o krátkodobé zisky. Chci jasně říci, že Evropa zůstane otevřená, bude stát o partnerství a dosažení dohod. A nabízíme stabilitu a předvídatelnost, v dnešní době cenné hodnoty,“ dodala.
Mimořádná doba si podle předsedkyně EK žádá mimořádná opatření. I komise podle ní potřebuje posílit „připravenost“. Proto v příštích týdnech svolá vůbec první takzvané „bezpečnostní kolegium“, tedy jednání členů Evropské komise. „To zajistí, že členové kolegia budou pravidelně dostávat aktuální informace o vývoji v oblasti bezpečnosti. Od vnější a vnitřní bezpečnosti po energetiku, obranu a výzkum. Od kybernetiky, přes obchod až po zahraniční vměšování,“ uvedla von der Leyenová.
