Záběry, které se navzdory tvrdé cenzuře a opakovaným internetovým blackoutům dostávají z Íránu ven, ukazují, že masové demonstrace, jež vypukly koncem loňského roku v důsledku ekonomických problémů a prudké devalvace měny, pokračují i nadále. A to navzdory brutálním zásahům bezpečnostních složek.
Islámský teokratický režim ve snaze udržet se u moci zabil už nejméně 500 lidí, lidskoprávní organizace však varují, že skutečný počet obětí může být výrazně vyšší, možná až v řádech tisíců.
Nejde přitom o první případ, kdy íránská vláda čelí masovým protestům. Režim přežil už takzvanou „zelenou revoluci“ po sporných prezidentských volbách v roce 2009 i rozsáhlé vlny nepokojů v letech 2019 a 2022.
„Írán překročil červenou linii“
Tentokrát je ale mezinárodní situace výrazně odlišná. Zatímco v roce 2009 se tehdejší americký prezident Barack Obama zdržel otevřené podpory protestujících kvůli obavám z další destabilizace v regionu, Donald Trump naopak dává najevo, že je připraven jednat.
„Írán má před sebou svobodu, možná jako nikdy předtím. USA jsou připraveny pomoci!“ napsal Trump v sobotu na sociálních sítích krátce poté, co sdílel příspěvek senátora Lindseyho Grahama. Ten prohlásil, že brutalita „íránských ajatolláhů a jejich náboženských nacistických pohůnků“ nezůstane bez odezvy.
V neděli pak Trump na palubě Air Force One novinářům řekl, že zvažuje vojenské možnosti útoku na Írán, protože režim podle něj „začal překračovat červenou linii“ v podobě zabíjení protestujících.
Podle amerických představitelů by měl být o možnostech dalšího postupu informován v úterý na jednání s ministrem zahraničí Marcem Rubiem, ministrem obrany Petem Hegsethem a předsedou Sboru náčelníků štábů generálem Danem Cainem.
Deník The Wall Street Journal uvádí, že ve hře je například posílení protivládních hlasů na internetu, nasazení tajných kybernetických zbraní proti íránským vojenským i civilním cílům, zpřísnění sankcí, ale i možnost přímých vojenských úderů.
Venezuelský scénář
Diplomaté a pozorovatelé zároveň upozorňují, že amerického prezidenta, povzbuzeného nedávným sesazením venezuelského diktátora Nicoláse Madura, může podobný scénář lákat i v případě Íránu – tedy odstranění ajatolláha Alího Chameneího v naději na vstřícnějšího a poddajnějšího nástupce.
„Přesně víme, kde se skrývá takzvaný ‚Nejvyšší vůdce‘. Je to snadný cíl, ale je tam v bezpečí. Neodstraníme ho (nezabijeme!), alespoň ne prozatím,“ hrozil Trump už během loňské íránské dvanáctidenní války se Spojenými státy a Izraelem.
Související
Vzhledem k tomu, že debaty jsou teprve v počáteční fázi, se neočekává, že by šéf Bílého domu po úterním jednání učinil definitivní rozhodnutí. Teherán zároveň podle jeho slov navrhl Washingtonu jednání, které se nyní připravuje.
Íránský předseda parlamentu mezitím v neděli pohrozil, že pokud Spojené státy zaútočí jako první, Írán odpoví útoky na americké vojenské základny na Blízkém východě.
V americké administrativě podle The Wall Street Journal zaznívají také obavy, že případný zásah USA nebo Izraele by mohl posloužit íránské propagandě. Režim by pak mohl tvrdit, že za povstáním stojí nepřátelské zahraniční mocnosti, a využít toho k utužení moci.
